Žít do stovky

#18 Táborák

#zitdostovky #detstvi #ohen

Kytara, která by hned shořela, hraje do noci písničky ze žlutého, modrého i zeleného zpěvníku. Desítka táborů spojená ohněm a našimi hlasy.
Polena praskají, bortí se do sebe, k nebi srší jiskry, mihotají se jako světlušky a dosedají do suché letní trávy.
Mezi hořícími poleny rožhavit železnou tyč a ponořit do ledové vody. Sssykot. A znovu.
Špičkou klacku kreslit ohnivé obrazce s jepičím životem.
Opečená jablka, špekáčky se šklebí na všechny strany, jejich tuk tančí kankán na rozžhavených uhlících, prská, brambory z popela, noc provoněná opečenými rohlíky, kterým můžu ukazováčkem vydlabat měkký vnitřek.
Z jednoho ohně desítky ohníčků v očích okolo.

 

Žít do stovky

#17 Vůně chloru

#zitdostovky #detstvi #vune

Vůně je jako záplava. Nejdřív nostalgie, pak konkrétní vzpomínky.

Vůni chloru cítíme už na ulici. Základní škola, uplavu Kapra: 50 m, jeden bazén tam a zpátky. Do stejného bazénu v Kuřimi jezdíme každý víkend s mamkou a sestrou plavat. Tedy máma plave, já se sestrou se potápíme, blbneme, hodně cákáme, skáčeme ze skokánku. Modré kachličky, velké prosklené okno, za ním v zimě tma. Po pár hodinách jdeme do sprch, klouže to pod nohama, nesmí mě vidět nahou, záchodová prkénka jsou pocákána vodou, obrovský fén nám hučí nad hlavou, staré šatní skříňky, jak jen tam napěchovat všechny věci? Taková ta příjemná únava po koupání. Dáme si horkou čokoládu z automatu, cinkání dvacetikoruny, volant, pedály, One, two, three, go!, závodíme se sestrou na simulátoru. A pak domů. Taková tradice.

 

Žít do stovky

#16 Vůně mandarinek

#zitdostovky #Mikulas #vune #detstvi

S prosincem přicházela mísa mandarinek a s ní velké těšení. Mikuláš. Balíčky poschovávané po dvojicích po bytě. Jeden pro mě, jeden pro ségru. V mezírce vedle trouby, za knihami, v lavoru pod umyvadlem, za počítačem, v kozačkách. Když nám všechny balíčky prošustí rukama, sedneme si na koberec, každá svoji krabici (nejspíš od bot) na poklad. Směňujeme, co které víc chutná. Hrst buráků za banán, 3Bitku za Kitkat, ledové bonpari za mentosky, barevná lipa už strkáme do zásobovače ve tvaru psí hlavy. Mandarinky nesměňujeme. Přestože je jíme denně k obědu, večeři, u této příležitosti svlékáme další z kůže, pod ještě tenčí kůžičkou se ukrývají dužnaté slzičky měsíčků. Nejlibější na mandarinkách je právě to loupání, zbytek už je nejistý – mandarinka může být příliš sladká, plná pecek, ale ta vůně, když se odděluje slupka od vnitřku, tím je prosycen celý prosinec, to nás provází očekáváním Vánoc.

S mámou už nebydlíme, a tím na pár let Mikuláše opustila i tato dětská radost. Až loni mě M. překvapil, někde prý mám v domě schované dobroty. I spolubydlícímu vystlal botu ovocem a dal ji za okno – ale J. (v tomto případě bohužel) nenosí boty, a tak mu jedna z páru, který má nejspíš na svatby a pohřby, vůbec nechyběla. Málem by byl bez nadílky, kdybychom nepoodhalili roušku tajemství (v tomto případě záclony).

Žít do stovky

#14 Čas oříšků

#zitdostovky #ořechy #sběr #strom #podzim

Viděla jsem veverku, jak šplhá po mohutném ořešáku, hupne na větev, přecupitá mezi větvičky, zatřese jimi a už dolů padá jedna kulička za druhou. Já vlašské ořechy z koruny lákám pohledem, koštětem a kusy dřeva. Většinou mě přemlouvají, ať je nechám dozrát do krásy – to když visí nizoučko a zuby nehty se drží, aby nespadly do té hloubky. Anebo na mě drze křičí, až naprší a uschne, to když jsou z dosahu koštěte. A ti z Vrcholků mě ve většině případů mlčky přehlížejí.

Stejně všechny jednoho dne poputují k babičce do štrúdlu a do cukroví. Měla bych ořešáku poděkovat za jeho dětičky a také za to, jak v létě odhání od našich oken komáry. Také bych neměla zapomínat na ořešák na zahradě, který není tak mohutný jako ten před našimi okny, není ani tak plodný, ale poskytuje mi kýžený stín, když si čtu. A když ležím v trávě, můžu se těšit z jeho zelené koruny, na to bych také neměla zapomínat.

P1190699

Uprostřed Obilního trhu jsem na zemi objevila desítky ježků. Překvapilo mě, jak mohutným stromem se může stát líska, kterou jsem doteď znala jako hustý trs tenkých proutků. Začala jsem sbírat oříšek po oříšku, přidali se holubi s tyrkysovými náprsenkami a za chvíli i důchodci. Odnesla jsem si plný batoh a bolavé nohy.

 

Žít do stovky

#13 Dešťová voda

#zitdostovky #voda

Starý dům se dvorkem a zahradou ve mě probouzí odvěkou touhu hromadit & spotřebovávat. Chtěla bych žít minimalisticky a smýšlím ekologicky, takže hromadění věcí nepřichází v úvahu. Naopak jsem jich v červnu během Jarního úklidu spoustu vyházela do sběrného dvora. Přibývají mi pouze sklenice (až začnu zavařovat) a knihy.

Stalo se, že přišly deště, upadl nám okap, pořídili jsme si barel na vodu, abychom měli v létě čím zalévat zahradu. Ale když byly mraky opravdu vydatně nasáklé vodou, ani 280 litrů nestačilo. Navíc v období dešťů naši vodu zahrada nepotřebovala a teď, na podzim, už vůbec ne. A tak jsem začala dešťovou vodu využívat na splachování záchodu místo pitné (!) vody.

DSC_00d16.jpg

Když je šedivo a nebe slibuje déšť, natáhnu si modrou pláštěnku, utáhnu kapuci a vyrážím do terénu. Popadnu kýbl a vodu z barelu odnosím do vany ve staré koupelně na dvorku, která bohužel také není nafukovací. Naplním i umyvadlo, dětskou vaničku z půdy, kyblíky od jogurtů a hořčice, sousedovy flašky od piva, hrnec na výrobu pracího gelu, 5l flašku od kojenecké vody, zavařovačky, a nakonec všechny kýble.

DSC_0040

Poté už stačí chodit vydatně na záchod a motivovat všechny členy domácnosti, aby splachovali ekologicky. Mám ráda, když se všechny nádoby, především vana, vyprázdní v očekávání dalšího přívalu vody. S dešťovou vodou se bezedně naplňuje má touha hromadit & spotřebovávat.

 

 

 

Žít do stovky

#12 Zpěv ptáků

zitdostovky #zpevptaku

Chybí mi. Prý jich přilétá čím dál míň. Dlouho jsem je neslyšela, snad celé léto i déle. Jako by je ve městě přehlušil ruch ulice, jako bych k nim přestala být vnímavá. Pak náhle zaslechnu štěbetání a vzpomenu si. Cítím dojetí i stesk, útěchu, radost. Téměř jako bych si vzpomněla, že jsem šťastná. Jsou tu.

Poslechněte si, co slyším v neděli na své zahradě, nahráno na SoundCloud.