Žít do stovky

#5 Hvězdy

#zitdostovky #hvězdy

Místo hvězd temně fialová duchna. Hvězdy se neztrácí mně, to já se ztrácím jim. Uzavírám se ve světelných městských hradbách a málo za nimi jezdím do volné krajiny.

Jako dítě jsem se sestrou lehávala na ulici před domem a lovila padající splněná přání. Ležely jsme pod lampami, a přesto si pamatuji oblohu plnou bílých teček. Od chvíle, kdy jsem se dozvěděla o světelném smogu, se víc rozhlížím po těch chybějících hvězdách, než abych se těšila z těch, které vidím.

Poprvé jsem užasla nad bohatstvím noční oblohy před pár lety v Lanškrounu. V zahrádkářské kolonii bez ždibce umělého osvětlení. Poprvé jsem spala pod širákem před dvěma roky v Moravském krase a na chvilku jsem si pod hvězdy lehla i loni v Bílých Karpatech. Oči k nim zvedám ráda pod Nízkými Tatrami, tam, kde s nimi rozmlouvá M.

Hvězdy, které už možná dávno vyhasly, mi jsou něčím vzácným. Skryté příběhy v obrazcích nehledám. Ale těším se z těch známých tvarů, především z jednoho, který noc co noc září nad naším domem. Světelný majáček.

Líbí se mi: „Hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně.“ Immanuel Kant

zdroj obrázku

 

Advertisements

Co na srdci, to v prstech

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s