Literatura

Lednová čítanka

Leden byl podobně jako předcházející měsíce co do přečtených knih výživný. Doslova, když mě o obědové pauze v kuchyňce míjí kolegyně s přáním dobré chuti, většinou se mi na jazyku rozplývá kniha. Potrava duše.

Iyer Pico mě v knize Umění ticha (edice TED od nakladatelství Noxi) oslovil svými myšlenkami o cestě do Nikam a umění být Nikde.

Potěšilo mě, že Erich Froom v knize Umění býtUmění být zdůrazňuje uvědomování si, dýchání a meditaci. „o „cestě k bytí“, jež může člověka naučit „umění být“. K němu ho dovedou láska, rozum a tvůrčí aktivita, které – na rozdíl od majetkových předmětů, jež se užíváním spotřebovávají – sdílením a užíváním rostou a znásobují se. Fromm rovněž varuje před představou, že osvícení můžeme dosáhnout bez úsilí, a před vírou, že život lze žít bez bolesti. Jeho cesta k sebeuvědomění a blahu je založena na psychoanalýze a meditaci.  V umění být – v umění fungovat jako plná osobnost – lze vidět nejvyšší cíl života. Ten se nám podaří, když se obrátíme od narcistické sebevztaženosti, egoismu a vlastnické orientace k psychologickému a duchovnímu štěstí – k orientaci na bytí.“ (nakl. Portál)

Obálka titulu Jak mluvit o knihách, které jsme nečetliŽe vzdělanec není ten, který toho přečetl nejvíce, ale který se dokáže v knihách orientovat, znát souvislosti mezi nimi a vědět o jejich vlivu, mi ukázal Pierre Bayard v knize Jak mluvit o knihách, které jsme nečetli. Stejně jako o knihách, které jsme nečetli, už bychom nemohli mluvit ani o knihách, které jsme četli, ale zapomněli. Vliv na člověka může mít i kniha, o které slyšel nebo jí prolistoval. I já touto knihou pouze prolistovala, protože obsahuje příliš mnoho omáčky, takové té hnědé z menzy.

Ženy a knihyNejen pro svoji obálku mě nadchla kniha Ženy a knihy: vášeň s následky od Stefana Bollmana.

Čtivá kniha nejen o ženách – ať už spisovatelkách, čtenářkách, nakladatelkách nebo postavách. „Kniha představuje jakési alternativní a fragmentární dějiny čtení psané z pohledu žen a odrážející jejich postupující emancipaci, narůstající sexuální sebeuvědomění i zvyšující se míru kulturního kapitálu.“ Píše Jan Lukavec v recenzi pro iLiteratura.

Vypsala jsem si pár citací, i když mě zaujalo více částí a především kniha jako celek. Jedna kapitola nenásilně navazuje na druhou odkazy k předešlému textu, díky kterému se tak lehce neztratíme v množství jmen.

Susan Sontag

„Při čtení se z toho, co je podstatou naší často nemilované reality, stává opět jen možnost.“ (str. 282)

„Anglický spisovatel Graham Greene nazval moment, kdy začínáme vědomě číst, ,nebezpečným okamžikem´. (…) Nebezpečný je podle Grahama Greena především proto, že s knihami, které vytahujeme z polic, abychom si je přečetli, si vybíráme i svou budoucnost. Greene vycházel z toho, že knihy, které čteme jako děti a později jako dospívající, na nás mají zvláštní, trvalý vliv, jenž sahá daleko za tuto životní fázi. Tyto knihy spoluurčují naši budoucnost, neboť formují naše touhy a představy a zejména náš obraz sebe samých.“ (str. 281)

„Susan Sontagová záhy diagnostikovala úbytek pozornosti v srdci naší kultury. Naše kultura je podle ní založená na přebytku, nadměrné produkci. Ať už to jsou nákupní zóny ve městě, televize nebo nyní internet: naše smysly jsou doslova bombardovány dojmy. Výsledkem má být ,postupné otupování naší smyslové zkušenosti´ a s ním i hrozící ztráta skutečnost. (…) Abychom pozornost opět získali, (…) to je možné pouze radikálním omezením: tím, že se soustředíme na to podstatné. (… spisovatel) v sebemenším úryvku dokáže nalézt bohatství celého světa.“ (str. 288) (spisovatel navrací lidem pozornost)

Flaubert v dopise Marii-Sophii Lereyerové

„Čtěte Montaigna, čtěte ho zvolna, rozvážně! Uklidní vás. (…) Zamilujete si ho, uvidíte. Nečtěte ovšem tak jako dítě, po zábavu, ani jako ctižádostivý člověk, pro poučení. Nikoli, čtěte pro život. Vytvořte si ve své nitru ovzduší z myšlenek.“ (str. 159)

citace z: BOLLMANN, Stefan. Ženy a knihy: vášeň s následky. Přeložil Nina FOJTŮ. Brno: Host, 2015. ISBN 978-80-7491-410-2.Obálka titulu Viditelná temnota

Obohatila a zapůsobila na mě výpověď o klinické depresi Williama Styrona – Viditelná temnota. O té jsem se rozepsala v článku zvlášť.

Obálka titulu NocSilným zážitkem byla útlá, ale hutná kniha Noc od Elie Wiesela. Silná osobní výpověď muže, tehdy ještě chlapce, který prošel několika koncentračními tábory. O jeho vztahu s otcem, který během jejich cesty zemřel. „Noc Elie Wiesela je první knihou románové trilogie Noc, Úsvit a Den. Vedle děl Primo Leviho a Deníku Anny Frankové je kniha považována za jeden z pilířů literatury o holocaustu. Na rozdíl od Úsvitu a Dne, jež jsou literární fikcí, popisuje román Noc vlastní zážitky autora – mladého ortodoxního Žida, pocházejícího z rumunského města Sighetu v Transylvánii. V roce 1944 byl s rodinou deportován do nacistických vyhlazovacích táborů Osvětim a Buchenwald. Jeho víra v Boha a důvěra v lidskost byla otřesena. Své hrůzné zážitky se odhodlal vylíčit teprve až letech 1954 – 1955 v rozsáhlém rukopisu psaném v jidiš.“ (kosmas.cz)

Obálka titulu Zvuk slunečních hodinUpoutala mě kniha částečně s podobnou tematikou (i zde se objevují koncentrační tábory) jako Wieselova Noc, avšak fiktivní – Zvuk slunečních hodin od Hany Andronikové. „Autorka používá postmoderní vypravěčské postupy, jako je střídání časových rovin a hledisek jednotlivých postav či fabulace založená na skutečných postavách a událostech.“ (wiki) Já bych ocenila lyrické opisy a výrazy, krásné užívání češtiny, prolínání zajímavých prostředí jak geograficky, tak časově, nemožnost předem odhadnout, jak příběh přesně dopadne, což vede k napjetí a neutuchající nejistotě.

Anotace: „Debutový román Hany Andronikové spojuje několik časových rovin – Prahu v době okupace nacisty, Baťův Zlín, Indii třicátých let 20. století a americké Colorado ,současnosti´. Ústředním motivem je příběh Tomáše Kepplera, za první republiky pracujícího pro firmu Baťa, a jeho ženy Rachel, židovské dívky, viděný jejich synem Danielem. Daniel po 2. světové válce emigroval do Spojených států amerických, kde se v Coloradu, v předvečer silvestrovské noci, setkal s majitelkou hotelu, starší ženou Anne, jež poté, co přežila koncentrační tábory Terezín a Osvětim, opustila Československo. Oba nečekaně zjišťují, že se jejich životní osudy v minulosti velmi prolnuly.“ (databazeknih)

Knihu jsem zařadila mezi svých Téměř 1001 knih, které můžete přečíst, než zemřete.

Výsledek obrázkuZ beletrie jsem se dál dostala k Zimní bitvě od Jeana-Claude Mourevalta a k Podivnému případu se psem od Marka Haddona. Líbila se mi myšlenka o cestování, protože jsem zrovna četla podruhé skvělou knihu Umění cestovat od Bottona a téma cestování mě chvilku – opět – trýznilo a ještě bude. Christopher, patnáctiletý autistický chlapec, si myslí, že není třeba cestovat za novými věcmi a zážitky, když už jen dům je plný věcí, které ještě pořádně neprozkoumal. Trvalo by roky se zamyslet nad všemi pořádně. „Věc je zajímavá tím, že o ní přemýšlíme, ne tím, že je nová.“ str. 191 (HADDON, Mark. Podivný případ se psem. Vyd. 2. Přeložil Kateřina NOVOTNÁ. Praha: Argo, 2014. ISBN 978-80-257-1247-4.)

Kniha Ledový drak - obálkaZ dětských knih mě potěšil Ledový drak od George R. R. Martina (autor Hry o trůny). Příběh chladného děvčátka Adary a ledového draka, doplněný krásnými šeděmodrými ilustracemi. „Na příběhy Ledového draka, které mu vyprávěla chůva, vzpomíná i Jon Sníh při hlídce na Zdi v Písni ledu a ohně. Ledový drak George R. R. Martina, jednoho z nejrespektovanějších autorů fantasy literatury, doplněný ilustracemi Luise Royo, je nezapomenutelným příběhem o odvaze, lásce a oběti.“ (nakl. Argo)

Pěkná je taky Zuza v zahradách od Jany Šrámkové a minimálně podivná je kniha o ovci Na útěku! od Evy Linström. Opět mě potěšil M. Šašek svým ilustrovaným průvodcem To je HongKong.

Advertisements

Co na srdci, to v prstech

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s