Filmy

Noční vlak do Lisabonu (Night Train to Lisbon, 2013)

Nedávno jsem se sama sebe ptala, jak na lidi může působit, když čtou o hrdinovi, kterému by se většina lidí a třeba ani oni sami nemohli podobat (napadlo mě to při čtení Reportáže psané na oprátce v cenzurované verzi). Vyskytnou-li se před podobnými výzvami, otázkami, rozhodnutími nebo strastmi, můžou cítit vinu, že se s nimi nedokázali vypořádat stejně silně jako onen hrdina. Je možné, že se někdo dokáže zachovat jako tento hrdina, ale nebylo by víc utěšující číst o někom reálnějším? Vnímáme-li hrdinu jako ideál, vzor, kterému se chceme přibližovat a který určuje směr, je to v pořádku, ale ne ho vnímat jako normu, které nedosahujeme, zatímco ostatní ano.

posterNoční vlak do Lisabonu je naštěstí dobrou kombinací obou pólů. Vedle sebe stojí dva lidé. Starý muž, učitel filosofie, usedlý, který však má chuť prožít víc, než dosud v životě prožil. Je reálný, hmatatelný, umíme si ho představit. Prahne po příběhu hrdiny, který už tak hmatatelný není – krásný mladý muž silných mravních zásad, vzdělaný, nebojácný, v odboji, doktor, plný představivosti a hlubokých myšlenek, které starý muž v průběhu filmu čte z jeho knihy. Jaká uspokojující kombinace postav. Starý muž se touží vžít do mladého spisovatele a poznat jeho příběh. Čím dál víc obdivuje ty, se kterými byl jeho osud spojen, i jeho samotného. Mladý moudrý doktor s aneuryzmatem, tedy v očekávání smrti, která může přijít kdykoli, v odboji proti Řezníkovi z Lisabonu a totalitnímu režimu. On a jeho přátelé byli plni vášně a snů, které je od sebe sice nakonec oddělily, ale žili! říká starý muž exaltovaně přítelkyni, kterou v Lisabonu získal. Přitom on sám nežil, uvědomoval si. V této chvíli před něj položí přítelkyně výzvu a on má pět minut na rozhodnutí. Nutnost rychle se rozhodnout se pozitivně projevila už na začátku, kdy měl muž 15 minut do odjezdu vlaku do Lisabonu a jen pár vteřin, aby se rozhodl, jestli do vlaku naskočí.

Film je natočen podle stejnojmenné knihy. Možná proto má špatné hodnocení na csfd.cz, protože kniha často předčí film. Naštěstí jsem viděla film dřív, než jsem četla knihu, a tak na něj možná zanevřu až zpětně.

Reklamy

Co na srdci, to v prstech

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s