Literatura

Téměř 1001 knih, které můžete přečíst, než zemřete

Ze všech knih jako první kromě některých milovaných bych odkázala na Světovou knihovnu Odeon a mé oblébené spisovatele pro dospělé a pro děti.

Knihy jsou řazené náhodně dle mého výběru. Většinou jsou to knihy, na které častěji vzpomínám, které ve mně zanechaly silný dojem a do určité míry mě ovlivnily.

Anotace jsou z databazeknih.cz

1. Jak jsem se stal hlupákem (Martin Page)

Jak jsem se stal hlupákem„Je lepší být nešťastným chytrákem, nebo šťastným hlupákem? Pětadvacetiletý hrdina Antoine usoudí, že IQ je v životě spíš na obtíž, a rozhodne se metodicky naučit hlouposti. Ovšem IQ houpacího koně se nezískává snadno… Při nácviku alkoholismu upadne Antoine do kómatu po první skleničce, sebevražda se mu ani po pečlivé přípravě včetně teoretických kurzů také nevydaří. Bude jeho řešení inspirativní i pro čtenáře? Vtipná knížka s vianovským černým humorem i citlivostí.“

2. Pěna dní (Boris Vian)

Pěna dní„Podle spisovatelova vyznání ,jsou tu pouze dvě věci: láska na všechny způsoby k hezkým dívkám a hudba z New Orleansu nebo od Duke Ellingtona. Všechno ostatní by mělo zmizet, protože všechno ostatní je ošklivé…‘ Jenomže právě to ošklivé se v příběhu mladíka Colina, muže, který má buď dobrou náladu, anebo spí, přihlásí ke slovu se zdrcující razancí, když jeho krásná milenka Chloé smrtelně onemocní… Navzdory skličujícímu vyznění obsahuje Vianův román řadu vtipných peripetií, je kořeněný autorovou fantazií a odlehčený svérázným humorem od lehké ironie až po sžíravý sarkasmus; nadto vyniká zcela bravurní jazykovou originalitou.“

Pozn.: Knihu bravurně zpracoval do filmové podoby Michel Gondry. Pěna dní by mohla sloužit jako skvělý příklad k analýze obrazového jazyka.

3. Perlička na dně (Bohumil Hrabal)

Perlička na dně„Hovorovým jazykem se spoustou slangových výrazů zachycuje autor život z často ,odvrácené strany‘ a v lidech z takzvaného společenského dna nachází onu pověstnou ,perličku na dně‘ a proniká tak k pravému, i když v hrubé skořápce ukrytému jádru lidí. Svěžím a objevným vyprávěním dokáže Hrabal přenést vzrušení z nevyčerpatelnosti a krásy života i na čtenáře.“

Svět včerejška4. Amok (Stefan Zweig)

5. Svět včerejška: Vzpomínky jednoho Evropana (Stefan Zweig)

„Své paměti napsal významný rakouský prozaik v brazilském exilu krátce před svou smrtí. Zachytil v nich neopakovatelný svět Rakouska-Uherska před první světovou válkou, řadu významných evropských kulturních osobností, atmosféru let dvacátých a tíživý soumrak let třicátých po nástupu Hitlera k moci. Druhé vydání čtenářsky úspěšné knihy vychází v nové grafické úpravě.“

Citace z knihy, str 185: „Později už víme, že vlastní dráha života je určena zevnitř; ať se nám jakkoli zdá, že naše cesta se zmateně a nesmyslně odklání od našich přání, vždy nás nakonec k našemu neviditelnému cíli přece dovede.“

Pozn.: Od tohoto autora dopouručuji víceméně jakoukoli knihu. Rozkliknutím titulu se dostanete na mé rozsáhlejší zhodnocení knihy s citacemi.

6. Bůh je pes (Hana Pachtová)

Bůh je pes„Soubor povídek mladé české autorky vypráví lehce neuchopitelné příběhy z autorčina dětství s přesahem do dospělosti. Deset smutně krásných, tlumených, nevtíravých, a přesto zvláštně naléhavých textů propojuje červená nit autorčiny snově básnivé obraznosti. Romanticky vypjatá emotivnost a erotičnost se střídá s okamžiky existenciální úzkosti, sklíčenosti, melancholie a stesku.“

Pozn.: Doporučuj i knihu Adam a Ema.

7. Deníky (Virginia Woolf, Světová knihovna Odeon)

Deníky„Mezi lety 1915–1941 si V. Woolfová psala deník, poslední zápis je datován čtyři dny před její smrtí. Nepsala však denně, zpravidla jednou za několik dní. Deník poskytuje přehled o tom, co oněch 27 let dělala, o lidech, které potkávala, a zejména, co si myslela o nich, o sobě, o životě. Když zemřela, zůstalo po ní 26 svazků rukopisu. Tuto knihu (editorem byl manžel spisovatelky Leonard Woolf) tvoří pochopitelně jen výňatky z deníků, které Woolfová využívala i jako umělkyně. Rozmlouvala sama se sebou o rozepsaných i chystaných knihách. Probírala problémy zápletky, formy díla, postav. Najdeme zde pasáže, v nichž si očividně ověřuje umění psát, a také komentáře knih, které četla. Kniha tak vrhá světlo na záměry a metody Woolfové jako spisovatelky a poskytuje neobvyklý psychologický obraz umělecké tvorby. Deníky dokumentují i výjimečnou energii, vytrvalost a svědomitost, s nimiž se věnovala spisovatelskému umění.“

Pozn.: Tuto knihu doporučuji především těm, kteří sami píší. Rozkliknutím titulu se dostanete na mé rozsáhlejší zhodnocení knihy s citacemi.

8. Charakter (taky ještě mädchen, ničema a oskar) ( Jiří Šimáček, 2012, Host)

Charakter (taky ještě mädchen, ničema a oskar)„V nájemním domě v centru Brna se vzájemně míjejí majitel domu — nerudný stařík se psem — a nejmladší nájemnice — školačka v lehce gotické náladě. Klid jejich izolovaných vesmírů oběma naruší třetiřadý podvodník, který se stane jejich společným nepřítelem. Tento neohrabaný gauner pak katalyzuje rychlý sled událostí, v němž se ukazuje, že výstřední stařík a samorostlá školačka jsou si v lecčem podobní. Jejich osudy se protnou v příběhu, který je ironickou, ale nikoli nevážnou úvahou o vině, vykoupení a druhé šanci.“

Židé bez peněz9. Židé bez peněz (Michael Gold, 1962)

Prostředím je Amerika, čtvrť East Side a blízké okolí, oblast přístěhovalců. Základní kámen americké proletářské literatury, na který jsem narazila zcela náhodou a vybrala si ho ke čtení podle názvu a anotace. Velmi sugestivě popsané jak místo života hlavního hrdiny (malý kluk Michael Gold), tak množství roztodivných sousedů a lidí, kteří ho celý život obklopovali. Knihu s touto tematikou jsem ještě nečetla a můžu ji určitě doporučit.

10. Já, robot (Isaac Asimov, Argo)

Výsledek obrázku„Isaac Asimov – při tomto jménu se všem příznivcům a čtenářům SF vybaví dvě věci – románový cyklus Nadace a hlavně: tři zákony robotiky. Jakže znějí?

1. Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby člověku bylo ublíženo.
2. Robot musí uposlechnout příkazů člověka, kromě případů, kdy tyto příkazy jsou v rozporu s prvním zákonem.
3. Robot musí sám sebe chránit před zničením, kromě případů, kdy tato ochrana je v rozporu s prvním nebo druhým zákonem.

Tvůrcem a otcem celé robotické etiky je právě americký spisovatel Isaac Asimov. V této dnes již klasické sbírce nacházíme jedny z nejlepších povídek, jaké kdy byly na toto téma napsány. A nelze jen dodat, že myšlenky v nich obsažené nijak nestárnou – spíše naopak.“

Pozn.: Povídky jsou propojené vyprávěním Susan Calvinové, která vzpomíná. S filmem nemá kniha téměř nic společného, brala bych ho jako volnou inspiraci povídkami.
11. Krátký, leč divuplný život Oskara Wajda (Junot Díaz, Argo, 2009)
Krátký, leč divuplný život Oskara Wajda„Hlavní postava Oskar (narážka na Oscara Wilda) je milý, ale značně obtloustlý nýmand, který v New Jersey sní o tom, že se stane dominikánským Tolkienem a že díky tomu najde konečně lásku. Možná se mu to ale nikdy nemá splnit, protože jeho rodinu už po několik generací pronásleduje prastará kletba zvaná fukú, jež je sužuje různými pohromami, smůlou a hlavně nešťastnými láskami. Oskar stále jen teprve sní o svém prvním polibku a zdá se být zatím poslední obětí rodinné kletby, když se jednoho osudového léta rozhodne, že to s fukú skoncuje. Ve jménu lásky je třeba riskovat všechno.“
Pozn.: Živě napsaný příběh z Dominikánské republiky, perspektiva čtyř postav, které svoji originalitu nezapřou. Autor čerpal ze skutečnosti. Příběh ze země, o které jste možná jako já ještě nic nečetli. Faktografické informace pod čarou, náhled do historie nebo i do oblasti filmu, ve které se čtenář nemusí orientovat. Šokující informace o tvrdém a nesmyslném diktátorském režimu. Trefné (pokud můžeme spisovateli věřit) vystižení Dominikánců pomocí nepřeložených vět a slov (zezadu je slovníček), poznámek: To jsou dominikánské matky atd.12. Vzpomínky na Afriku (Karen Blixenová)

Velmi zajímavá kniha s příběhem z prostředí Keni. Dočteme se v ní o tamnějších obyvatelích, černoších, o jejich mentalitě, která je tolik rozdílná od Evropanů. Dále o chodu a životu na kávové farmě, o přátelích hlavní hrdinky, jíž je sama autorka, o přistěhovalcích, o africké fauně. Blixenová čerpá z vlastních zážitků, z dvaceti let, které prožila a ve kterých bojovala o svoji plantáž.

13. Matka (Karel Čapek)

14. Cestopisy (Karel Čapek)

Cesta na severO Cestě na sever: „Když r. 1936 odjížděl Karel Čapek do Skandinávie za poznáním života severských národů, snášel se již nad střední Evropou soumrak nacismu. Čapek putoval na sever, aby se ,podíval na ty šťastnější a duševně vyspělé‘, aby si ověřil lidskou důstojnost, prohloubil důvěru v člověka a přinesl si domů svěží dojmy. V cestopise, který vytěžil z cesty, věrně a poutavě vylíčil severskou přírodu i život severských lidí. Jako vzácný pozorovatel dovedl spojit své kulturní vědomosti s obrazy tundry a fjordů, ledovců a jezer, selských usedlostí, stromů a květin, pralesa a zámků, dovedl uhádnout všechny podmínky života lidí ve skandinávských zemích, tak odchylné od našich, i přesně vykreslit povahové rysy seveřanů.“

Pozn.: Čapek dokáže jednak vykreslit povahové rysy obyvatel dané země, ale také krajinu, a to i díky svým jednoduchým kresbám. Další cestopisy jsou Obrázky z Holandska, Anglické listy, Italské listy a Výlet do Španěl.

15. Věc Makropulos (Karel Čapek)

Věc Makropulos„Komedie o třech dějstvích uvedená poprvé v roce 1922 na scéně Vinohradského divadla, kde byl Karel Čapek dramaturgem. Podnětem k jejímu vzniku byla teorie profesora Mečnikova, že stárnutí je autointoxikace organismu. Dlouhověkost líčí, slovy autora, jako ,stav velmi málo ideální a dokonce velmi málo žádaný‘.“

Pozn.: Další Čapkovo drama, která mě ohromilo především jeho slovní zásobou a tím, jak dokáže s naším jazykem skvěle pracovat. Taky se mi líbí předmluva, ve které Čapek zmiňuje, že dílo vzniklo spíš jako splnění jednoho úkolu, restu. Že tato hra ho napadla dřív, ale nenapsal ji. A teď pro klid svědomí a také z jeho pečlivosti, ji tedy sepsal.

16.Žirafy (J.M. Ledgard)

ŽirafyV roce 1975, v předvečer Prvního máje, příslušníci tajné policie oblečení do vojenských protichemických obleků uzavřeli zoologickou zahradu ve Dvoře Králové a vydali rozkaz k likvidaci největšího stáda žiraf chovaného v zajetí na světě. Právě tento masakr tvoří jádro pozoruhodné prvotiny J. M. Ledgarda. Autor vypráví příběh žiraf od okamžiku, kdy byly v Africe pochytány, až do jejich smrti kdesi daleko od domova, za Železnou oponou. Díváme se na ně nejprve očima Emila, odborníka na hemodynamiku (krevní oběh), který má za úkol je doprovázet při jejich plavbě z Hamburku do Československa. Pak Amina, náměsíčná dívka, dělnice v továrně, náhodou zahlédne, jak žirafy přijíždějí, pocítí, jak ji probouzejí k životu, a každý den se na ně chodí do zoo dívat.

 

17. Tulák po hvězdách (Jack London)

Tulák po hvězdách„Tulák po hvězdách vyšel poprvé v roce 1915. Jack London byl inspirován skutečným příběhem nevinně odsouzeného Ed Morrella, který si vytrpěl pět let samovazby. Londonovi se podařilo prosadit obnovu procesu a Morrell byl v lednu 1914 z věznice v San Quentinu propuštěn. Na základě jeho vyprávění autor vytvořil skutečnou báseň o svobodě a utrpení bezmocného jedince. V románu pak ostře obžaloval americkou justici a odhalil barbarsky surové metody vězeňských správců…“

18. Vězeň za dráty (Rajmund Habřina)

„Sbírka veršů vznikla mezi únorem 1942 a květnem 1945 v koncentračním táboře Mauthausen-Gusen. Všechny básně byly za zcela mimořádných poměrů vytvořeny bez písemných záznamů, zpaměti, v táboře byly v úzkém okruhu recitovány, domů přineseny v paměti a teprve doma zapsány. Díky tomuto nepísemnému vzniku tvorby vznikly některé výrazové zvláštnosti.“

Romeo, Julie a tma19. Romeo, Julie a tma (Jan Otčenášek)

„Novela o tragickém příběhu studenta Pavla a židovské dívky Ester v období heydrichiády. Pavel Ester potkává ve chvíli, kdy se ona chystá na transport do koncentračního tábora. Schovává jí u sebe v domě…“

 

20. Malé ženy (Louisa May Alcottová)
Malé ženyKniha vypráví o životě čtyř sester, které jsou od sebe pár let vzdálené. Nejstarší Markéta (17), mladší Josefína (Jo, 16), Líza (14) a nejmladší Amálie (Amy). Každá je v něčem jiná, každá má na sobě chybičky, za které se stydí a snaží se je napravit. Amy jako jediná navštěvuje školu, má sklony být vychloubačná, má vkus a snaží se nosit jako mladá dáma, až je své sestře Jo k smíchu. Trápí jí její obnošené šaty a chudoba její rodiny. Líza je miláček rodiny. Drobná, nesmělá, po všem zčervená jako rajčátko. Je nesmírně hodná, pilná a laskavá. Stará se o domácnost, aby se její sestry a maminka cítily doma dobře. Josefína, které každý musí říkat Jo, je trošku jako kluk a s jedním, moc milým, se také seznámí. Bydlí hned naproti a jmenuje se Tadeáš. Je šlechetný a sympatický. Jo je náladová a bouřlivá, prostě cholerik. Rodinnému stavu vypomáhá staráním se o svoji nemohoucí a šíleně nesnesitelnou tetu, která jí za to dává peníze. Nejstarší Markéta je ze všech nejkrásnější. Také jí trápí, že si nemůže koupit nějaké krásné šaty a závidí bohatým. Oči já ale otevře návštěva u rodiny Mofatových a nejen to. Aby rodině vypomohla, pracuje jako vychovatelka rozmazlených dětí bohaté rodiny Kingových. Všechny v každé kapitole zjišťují cenu svého, ač chudého, domova a cenu sebe samých a svých bližních. Že peníze nejsou vše, i když jsou potřeba. Vzorným příkladem lásky a ušlechtilosti je pro ně jejich maminka, kterou nadevše milují. Má sice také své špatné vlastnosti, ale jak Jo řekla, kvůli svým dcerám se je snaží potlačovat a předat jim jen ty dobré. Jejich láska jí je odměnou. Naučil ji to její manžel, kterého všechny dívky horoucně milují a neustále mu posílají dopisy do války, kam dobrovolně odešel.
Na sestrách se mi líbí to, že mají správné životní hodnoty a uvědomují si svoje nedostatky a ač se jim to ne vždy daří, snaží se s nimi něco udělat. Umí si je přiznat. Vždyť důležitější je, jaké máme dobré vlastnosti.

https://i2.wp.com/www.vydavatelstviakcent.cz/img-knihy/7.jpg

21. Cirkus Humberto (Eduard Bass)

„Bass zde na pozadí cirkusu sleduje tři generace cirkusáků. Ústřední postavou je Vašek Karas, syn šumavského zedníka, který odejde k cirkusu, nakonec se ožení s dcerou ředitele a sám se později stane ředitelem cirkusu, předtím však vystřídá mnoho různých profesí u cirkusu.“

Pozn.: Barvité, živé, úsměvné.

22. Svět podle Garpa (John Irving)

„Proslulý román Johna Irvinga líčí život a názory fiktivního spisovatele T. S. Garpa. Jako syn excentrické Jenny Fieldsové, která si usmyslela mít dítě bez manžela, dospívá Garp pod jejím vedením v dosti svéráznou osobnost. Po maturitě odjíždějí s matkou do Vídně, oba se stejným cílem: začít psát. Jenny sepíše svůj životopis Sexuálně podezřelá, kterým se rázem proslaví,Svět podle Garpa a stane se vůdčí autorkou ženského hnutí. Garp zase napíše povídku, aby se mohl oženit s Helenou, ochotnou vzít si jedině spisovatele… Garp ale není výrazný spisovatel a ve své poněkud afektované tvorbě se vypořádává po svém s nejosobnějšími, stále bolestnějšími prožitky, jež jakoby přímo zhmotňovaly děsivé představy, které ho coby starostlivého manžela a otce pronásledují. Proslaví se až svým bulvárním románem Svět podle Bensenhavera, role veřejné osoby ho však zaskočí opět nepřipraveného. Přestože je Irvingův groteskní román plný komických situací, dotýká se citlivých a aktuálních témat dnešní civilizace – otázky individuality osobnosti, sexuality, ženského hnutí, násilí a strachu z neštěstí a ze smrti.“

Vyhoďme ho z kola ven23. Vyhoďme ho z kola ven (Ken Kesey)

„Již klasický román o vzpouře jednotlivce proti mašinérii společenského systému. Kniha byla v roce 1975 zfilmována Milošem Formanem. Román je o dělníkovi jménem Randle McMurphy, který se rozhodne předstírat šílenství, aby se dostal z pracovní farmy a aby ho převezli do státního špitálu pro duševně choré. Soudí, že život tam bude příjemnější…“
Pozn.: Zfilmováno Milošem Formanem – Přelet nad kukaččím hnízdem.
24. Smrt je mým řemeslem (Robert Merle)
Smrt je mým řemeslem„Román Smrt je mým řemeslem je psychologickou studií ,vzorného nacisty‘ Langa, inspirovanou skutečnou postavou válečného zločince Rudolfa Hösse. V horizontu let 1913 až 1945 zachycuje takřka deníkovou formou proměnu ,obyčejného‘ člověka ve zvráceného jedince, zrůdu odpovědnou za vraždění v koncentračním táboře Osvětim. Krize poválečného Německa dvacátých let minulého století, růst nacismu a fašismu, mravní krach velké části národa – to vše vytváří horizont děsivého příběhu o ztrátě smyslu pro nejzákladnější lidské hodnoty. Cyničnost a nedostatek rozlišovacích schopností, které tento úpadek doprovázejí, nejlépe ilustruje scéna z knihy, kdy je Lang postaven ve Varšavě před soud. Na obvinění, že zabil tři a půl miliónu osob, požádá o slovo a odpoví, jako by nechápal pravý význam svých slov: ,Promiňte, zabil jsem jich jenom dva a půl miliónu.'“
Žert25.  Žert (Milan Kundera)
„Román Žert postihuje úděl intelektuála v totalitní společnosti. Ironický lístek adresovaný krásné, ale hloupé dívce a zachycený pozornými funkcionáři uvede do pohybu lavinu, která vrhá lidské osudy do nicoty. Svým existenciálním vyzněním však tento zoufalý románový výkřik přesahuje politické souvislosti.“
26. August August, august (Pavel Kohout)
27. Mistr a Markétka (Michail Afanasjevič Bulgakov)Mistr a Markétka„Bulgakovovo vrcholné a poslední dílo, které autorovi právem získalo světovou proslulost. V Bulgakovově groteskním mnohavrstevném mystériu se rozvíjí a prolíná více rovin: je stejně tak fantaskním a symbolickým obrazem doby jako realistickým vylíčením dusné atmosféry Moskvy 20. a 30. let, biblickým apokryfem, eschatologickou vizí i ostrou satirou na poměry. Svůj „příběh novodobého Fausta“ začal Bulgakov psát v r. 1929 a poslední úpravy diktoval, už slepý, své ženě pět dní před smrtí roku 1940.“
28. Roky v kruhu (J. Glazarová)Roky v kruhu
„Kniha oslavuje pilný, nenáročný život v uzavřeném prostoru domova. Vypráví o krásném kraji zpuštošeném hospodářskou krizí.
Tato kniha je životopisem samotné autorky. Zobrazuje zde svůj život na vesnici, vesnické zvyky, lidské povahy lidí, kteří se pohybovali okolo ní, svoje pocity, rozjímání a manželství s o mnoho starším mužem – lékařem.
Jejich život je celkem poklidný, oba manželé mají společný zájem – květiny, žena se stará o květiny a kaktusy v domě a manžel pečuje o zahradu a záhonky okolo domu. Táta je doktor velmi dobrý, lidé z celé vesnice se na něho obracejí s každou strastí, takže se jeho pracovní doba prodlužuje i na soboty a neděle, nebo pozdní večery a jeho manželka mu je ochotně při ruce – při každém výjezdu k porodu i na delší cesty ho doprovází.
Její vášní jsou kaktusy, jsou všude v domě, ve skleníku, na verandě, pěstuje jich víc než tři sta.“Quo vadis?
29. Quo Vadis (Henryk Sienkiewicz)
„Historický román významného polského prozaika, v němž na pozadí Neronova a Petroniova Říma vylíčil podstatu moci, kterou člověku dává mravní čistota a láska. Bohatství a pompézní sofistikovanost Říma se postarala o věčnou slávu svých obětí. Nejen Petr i Pavel vykoupili Ježíšovo učení, i nekonečné zástupy umučených prvotních křesťanů se staly nesmazatelným poselstvím víry, že je to láska, která vítězí.“
30. Robinson Crusoe (Daniel Defoe)Robinson Crusoe 
„Známá kniha anglického spisovatele o námořníkovi z Yorku, který ztroskotá na pustém ostrově a po dlouhá léta zde musí bojovat o základní potřeby svým důvtipem a s pomocí věrného přítele, domorodce Pátka.“
31. Hlava XXII ( Joseph Heller)Hlava XXII
„Hellerův nejznámější a nejlepší román, autor vychází z vlastních zkušeností – román je svým způsobem absurdní, ale realistický. Hlavní postavou je poručík letectva Yossarian, který je trochu klaun a trochu blázen (svým způsobem obdoba Haškova Švejka). Dílo nemá jednotnou koncepci, jedná se prostě o vylíčení mnoha absurdních situací. Název díla je odvozen podle vojenského paragrafu XXII, který říká, že voják může požádat o propuštění z armády, je-li blázen, ale zároveň říká, že uvědomuje-li si, že je blázen, nemůže být bláznem.“
32. Obětní beránek (Daphne du Maurier)Obětní beránek
„V knize Obětní beránek využila D. du Maurier své znalosti Francie a francouzského venkova, z něhož autorka pochází. Konfrontuje rezervovaného opatrnického anglického profesora, starého mládence, s klimatem úpadkového rodu venkovského šlechtice, jehož jednotliví příslušníci jako by vystupovali ze stránek starých francouzských klasických románů. Profesor, který je sice v praktickém životě téměř bezradný, ale má zdravá – i když poněkud knižně ušlechtilá – lidská a morální měřítka, marně se snaží ozdravujícím způsobem zasáhnout do porušeného soukolí neutěšených lidských vztahů. Autorka s jemnou ironií konfrontuje rozdílné národní povahy a rozvíjí svůj příběh s velkou fabulační a kombinační vynalézavostí, která je nejlepší stránkou jejího talentu.“
33. Cesta na jih (Michal Ajvaz)

Cesta na jih„Román Michala Ajvaze Cesta na jih nabízí poutavý pohled do míst, prostorů reálných i fiktivních, postupně se odkrývající detektivní zápletku i úvahy o původu příběhů a jejich nevyhnutelném směřování.

V malé vesničce na jižním pobřeží Kréty se vypravěč setká s mladým mužem, který mu vypráví historii cesty, jež ho z Prahy přivedla až k Libyjskému moři. Jejím cílem bylo objasnit záhadnou smrt dvou bratří. S pátráním po vrahovi obou bratří jsou spojeny další příběhy, které nás zavádějí do ještě vzdálenějších míst, ať je to Moskva, Boston či mexická metropole… „

34. Moje planeta (Antoine de Saint-Exupéry)
Moje planeta„Dílem Antoina de Saint-Exupéry vstoupilo do literatury nové téma – člověk odpoutaný od země. Dnes, kdy je obloha propletena houštinou leteckých linek, se nám téměř nechce uvěřit, že nás od počátku dopravního letectví dělí jen několik desítek let. A právě počátky tohoto nového oboru lidské činnosti jsou námětem prvních dvou Saint-Exupéryho próz KURÝR NA JIH a NOČNÍ LET. Dýchá z nich opojení nad lidskými možnostmi, opojení z dobrodružství, odvahy, podstupovaného nebezpečí. V ZEMI LIDÍ si už Saint-Exupéry klade a zodpovídá otázky. Při pohledu na zemi z výšky jako by tím palčivěji vyvstávaly základní problémy lidských vztahů, jako by se snáze rozpoznávaly pravé hodnoty, oproštěné od nánosu konvencí. A ve VÁLEČNÉM PILOTOVI pak užívá Saint-Exupéry svých osobních zkušeností nejen k postihnutí průběhu zoufalé a marné obrany před fašistickým vpádem, ale i k vystižení celé proměny lidské psychiky tváří v tvář válce. MALÝ PRINC, kterým celý soubor předznamenáváme, je jednou z nejoblíbenějších dětských knížek, ale má mnoho co říci i dospělým, kterým by se třeba dětská kniha do ruky nedostala. Jeho něha, láska k lidem i ke všemu krásnému, jeho jímavá poezie vyjadřuje lidské i umělecké krédo spisovatele, který patří k nejhumanističtějším umělcům tohoto století.“
Slova, která jsem si přál napsat sám35. Slova, která jsem si přál napsat sám (Robert Fulghum, Argo)
„S pokorou sobě vlastní autor ukazuje literární svět, jejž si nosí uvnitř, a předává ho tímto dál.“

36. Lev a jednorožec: Eseje I. (1928–1941) (George Orwell, Argo)

Lev a jednorožec: Eseje I. (1928–1941)„Slavné eseje ,Poprava oběšením‘, ,Jak jsem střílel slona‘, ,Uvnitř velryby‘, ,Lev a jednorožec‘, či recenze na Obratník Raka Henryho Millera a Mein Kampf Adolfa Hitlera patří mezi 51 textů, které George Orwell napsal v letech 1928 až 1941. Ve svých publicistických dílech vystupoval nejen jako myslitel a homo politicus, ale především jako člověk vztahující se k druhým, ,a fellow human being‘; zabýval se sociálními, ekonomickými, a především obecně lidskými otázkami. Jeho eseje dodnes nabízejí příklad, jak lze k životu, myšlení i psaní přistupovat jednoduše a ryze, a staví na přesvědčení, že bez ohledu na ideologie je potřeba zůstat slušným a čestným člověkem.“

Na dně v Paříži a Londýně37. Na dně v Paříži a Londýně (George Orwell, Argo)

„Aby poznal život chudých z první ruky, vydával se George Orwell na výpravy do chudých městských čtvrtí, nejprve v Londýně a později i v Paříži. Oblékal se jako nuzák, aby mezi místní lépe zapadl, protloukal se jen s minimem peněz, přespával v zavšivených ubytovnách, pracoval jako myč nádobí. S tím, jak chudí žijí a umírají, se seznámil bezprostředně též v jedné pařížské nemocnici, když na svých toulkách onemocněl. Orwellova sociologická reportáž dodnes slouží díky své upřímnosti a procítěnosti jako protipól všech suchých statistik o nezaměstnanosti, chudobě a bídě.“

38. Farma zvířat (George Orwell, Argo)

Farma zvířat„Farma zvířat je alegorický satirizující román George Orwella, ukazující formou bajky politické vztahy a děje mezi lidmi. Autor se důsledně vyhýbá vysvětlujícím komentářům, ale vzhledem k době napsání díla je nejzjevnější podobenství se stalinistickou degenerací Sovětského svazu. V příběhu se objevuje skupinka zvířat, která se vzbouří a vyžene lidi z farmy, na které žije, a vede ji sama. Jejich vláda se však postupně zvrhne v brutální tyranii. Tento román byl napsán v průběhu 2. světové války a vydán srpnu roku 1945. Ačkoliv nebyl do konce 50. let příliš úspěšným, dnes je jedním z nejznámějších děl autora, stejně jako např. antiutopický román 1984.“

39. Příběhy kouzelného stromu (Enid Blytonová)

Příběhy kouzelného stromu„Když se Tom, Eva a Tereza odstěhovali na venkov, brzy objevili Začarovaný les s Kouzelným stromem. Spřátelili se s jeho obyvateli, skřítkem Měsíčkem, vílou Hedvábkou a inženýrem Vařislavem Castrollem. Společně s nimi prožívají řadu napínavých dobrodružství při poznávání nejrůznějších pohádkových fantasy-zemí, které se postupně střídají nad vrcholkem Kouzelného stromu.“

Bláznivé léto40. Muminci (Tove Jansson)

Kniha léta41. Kniha léta (Tove Jansson)

„V Knize léta Tove Janssonová, autorka známých příběhů o Muminech, zpracovala své vlastní vzpomínky na léta, která v dětství trávila na ostrůvku Klovharun u finského pobřeží. Prostořeká Sofie přijíždí na ostrov spolu s tatínkem a babičkou, a zatímco tatínek většinou pracuje, babička se Sofií si užívají volného času, divoké přírody a nespoutaného moře. Podnikají průzkumné výpravy po ostrově, staví si vlastní Benátky v mokřinách, jezdí na člunu a sdílejí různá tajemství. Babička si se Sofii většinou dobře rozumí, protože si umí hrát a má bujnou fantazii, někdy se ale obě i do krve pohádají a občas se jejich role dokonce obrátí, takže Sofie až příliš volnomyšlenkářskou babičku přísně usměrňuje. Drobné příhody z ostrovního života jsou zachyceny s jemným vtipem a hlubokým porozuměním pro citové nejistoty dětství i nástrahy stáří.“

42. Tracyho tygr (William Saroyan)

Tracy´s Tiger / Tracyho tygr„Novela je lyrickou moderní pohádkou o mladíkovi, který chová černého pantera v domnění, že pečuje o vzácného tygra.  Tracyho tygr není jen uprchlík z cirkusu, ale je to i Tracyho mládí, jeho syn i jeho láska k dívce jménem Laura. V autorově podání je Tracyho tygr všechno, co naplňuje život mladého člověka, a zároveň je i poněkud sarkastickým výsměchem americkému bulvárnímu tisku, reklamě, dravému byznysu a senzacechtivosti.“
43. Eichmann v Jeruzalémě: Zpráva o banalitě zla (Hannah Arendt)

„Kniha pojednává o soudním procesu s nacistickým zločincem Adolfem Eichmannem v Jeruzalémě v roce 1961. Eichmann byl 11.května 1960 unesen z Argentiny, kde žil od konce války a dopraven do Izraele. Eichmann byl totiž obviněn hlavního aktéra konečného řešení židovské otázky. Eichmann v Jeruzalémě: Zpráva o banalitě zla
Celá kniha je koncipována jako reportáž z průběhu Jeruzalémského procesu při kterém byl nakonec Eichmann odsouzen k trestu smrti.
Arendtová si pokládá otázku, zda může být Eichmann vůbec souzen, a pokud ano tak za co. Znovu se tu opakuje dilema z norimberských procesů při kterých se obžalovaní hájili především tím, že poslouchali rozkazy za jejichž neuposlechnutí jim hrozil vysoký trest a řídili se tak podle platného práva. Jedná se o nejkontroverznější dílo autorky, které napsala ­v roce 1963 a popudila si jím židovskou komunitu, když zpochybnila schopnost člověka používat v podmínkách sílícího stranictví, nacionalismu a modernizace racionální uvažování.“
44. Rozhovory s Goethem (Johann Peter Eckermann)
Rozhovory s Goethem„Eckermannovy Rozhovory s Goethem jsou neobyčejně cennou knihou pro poznání osobnosti a díla velikého německého básníka. Zahrnují úsek devíti let Goethova stáří a ukazují nám básníka v celé šíři zájmů uměleckých, filosofických, náboženských, přírodovědeckých i kulturně společenských. Goethe tu rozvíjí myšlenky, které jsou plodem jeho celoživotních zkušeností a praxe a které můžeme pokládat za jeho celoživotní odkaz. V celém, nezkráceném vydání, doprovázeném doslovem k českému čtenáři, vychází zde Rozhovory po prvé.“
45. Parfém bláznivého tance (Tom Robbins, Argo) – protože je jazykovým provazochodcem
Parfém bláznivého tanceParfém bláznivého tance je románem o nejstarší lidské touze: neumírat. ,Nehledám kořist ani nová území, další ženy ani slávu, a když se to tak vezme, ani pouhé prodloužení života. To, co hledám, nikdy neexistovalo, ani na zemi, ani na moři.‘ Říká hlavní postava knihy, král Alobar, kterému se skutečně podaří potloukat se světem od starověku přes středověk až do časů současných. Táto moderní pohádka pro dospělé, odehrávající se na několika místech světa, putující časem a odvíjející se – se stejnou lehkostí a chytlavostí – jako televizní seriál a zalidněná zajímavými a bizarními postavami nám dává odpočinou od starostí všednodenních a ukazuje na neohraničitelnost lidské fantazie, na nespoutanost lidských snů, na možnost spřádat si po libosti nejrůznější smyšlenky a hrát si v oblasti fiktivního uvažování – zvláště pokud jde o téma, ve kterém člověk může vždycky jenom fantazírovat.“
 46. Ukolébavka (Chuck Palahniuk, Světová knihovna Odeon)
„Novinář Carl Streator, který pro místní plátek píše sérii článků o syndromu náhlého úmrtí nemluvňat, si povšimne, že na místech, kde k nim došlo, se obvykle vyskytuje kniha Básně a říkanky celého světa. Na straně 27 je v knížce neškodná říkanka, uspávanka. Ve skutečnosti jde o šamanskou formuli, která po přednesení, dokonce i v duchu a na dálku, v mžiku zabíjí. Carl se vcelku náhodně seznámí s Helen, která podniká v realitách – prodává domy, v nichž straší. Společně s její asistentkou Monou, z níž se vyklube čarodějnice, a s chlapíkem přezdívaným Ústřice, který ani neskrývá svůj negativní vztah ke světu a lidem, se vydávají na cestu. Na cestu po Spojených státech, aby po knihovnách ničili všechny výtisky inkriminované knihy. Při tom však sami říkanku používají a zanechávají za sebou mrtvé. Carl možnáUkolébavka trpí mesiášským komplexem, ostatní ale na záchranu světa rozhodně nemyslí; jde jim o moc a peníze, chtějí ovládat druhé. Časem zjišťují, že formule je pouhopouhou součástí celé knihy kouzel, takzvaného grimoáru, a v té chvíli se z nich stávají necitelné bestie. Chuck Palahniuk v románu pracuje s hyperbolou a nadsázkou. Představuje pokřivenou společnost zmanipulovaných konzumentů, kteří nejsou schopni prožívat vlastní život, a proto žijí životy hrdinů oblíbených televizních seriálů. Ukazuje jedince, kteří se ocitají v bludném kruhu mediální zábavy, oddávají se moderním kultům a všelijakým zástupným činnostem, jen aby nemuseli přemýšlet sami o sobě. Ani ve čtvrtém česky vydávaném románu Palahniuk své příznivce nezklame: společně s vyšinutými postavami tu nechybí charakteristický autorský styl plný sarkasmu, černého humoru, jízlivostí a sprosťáren.“

47. Zoli (Colum McCann, Světová knihovna Odeon)

Zoli„Zoli prožívá dětství v době, která pro její lid znamená období nejhoršího pronásledování. Její rodina je vyvražděna Hlinkovou gardou a romská skupina, ve které pak v péči dědečka vyrůstá, se musí neustále skrývat. Pro Zoli je to však doba, kdy se sžívá s cikánskými tradicemi a především poznává sílu a moc hudby, která celému společenství pomáhá přežít. Začne skládat vlastní písně, a když po válce komunistický režim v Československu prohlásí Romy za jádro proletářské společnosti, Zoli se stane jednou z nejpopulárnějších představitelek proletářského básnictví. Pak ale dojde na naplňování paragrafu 72 o zákazu kočovnictví a Zolina popularita se obrací proti ní samé.

Příběh volně inspirovaný osudem polské zpěvačky a básnířky Papuszy přináší strhující svědectví o konci jedné z kultur tvořících pestrou mozaiku předválečné a poválečné středoevropské společnosti.“

48. No a já (Deplhine de Vigan, Světová knihovna Odeon)

No a já„Lou Bertignakové je třináct let, má IQ 160 a v hlavě mraky otázek. Pozoruje lidi, sbírá slova, provádí různé pokusy, hltá encyklopedie. Dva školní ročníky přeskočila. Ve třídě je nejmladší a nejmenší, ale dělá si největší starosti. Proč ji matka už nikdy neobejme, proč otec předstírá dobrou náladu, proč „jsou věci tak, jak jsou?“ Když se seznámí s osmnáctiletou bezdomovkyní No, která zdaleka nemá ani to, co má Lou – střechu nad hlavou, jídlo, rodiče – vezme si na svá bedra víc, než unese. A postupně zjišťuje, jak daleko má realita k reklamním billboardům z ulic a metra. S pomocí nejstaršího spolužáka ze třídy a největšího lempla, který už dvakrát propadl, zato má něžný úsměv a velké černé oči, se Lou vrhne do experimentu, který míří proti osudu… No a já je románem o dospívání, které je podrobeno zkoušce reality. Je pohledem na svět očima předčasně zralého, naivního i jasnozřivého mladého člověka, který se nechce jen tak smířit s během věcí.“

49. Mechanický pomeranč (Anthony Burgess)

Mechanický pomeranč„Mechanický pomeranč patří k jedné z nejlepších knih, které byly kdy napsány. Už před více než třiceti lety, kdy poprvé vyšla, se stala ,klasikou‘. A stejnojmenný film, který byl podle ní v režii Stanley Kubricka natočen, se zakrátko proměnil v ,kultovní“. Příběh je situován do londýnské nepříliš vzdálené budoucnosti. Hlavní postava, Alex, je vůdcem čtyřčlenné skupiny teenagerů, která se dopouští nejrůznějších násilností. Avšak Alex je chycen a dostává se do vězení, kde jej čeká hrůzný trest a řada nezamýšlených důsledků… Burgessův Mechanický pomeranč naprosto porušuje obvyklou literární strukturu a stavbu. V knize dochází k několika naprosto neočekávaným zvratům a přečíst ji až do konce znamená nikdy na ni nezapomenout.“

Dlouhá pouť do Santa Cruz50. Dlouhá pouť do Santa Cruz (Michael Ende)

„Autor Nekonečného příběhu přichází s dalším fantaskním příběhem. Dobrodružné putování nemusí vždycky znamenat jen cesty do dalekých zemí nebo divokých končin. Máme-li dost fantazie a také odvahy jako osmiletý Robert, hrdina téhle knížky, dokážeme se vydat na pouť, při níž objevíme věci, o kterých jsme dřív neměli ani tušení, přestože byly kolem nás i v nás.“

51. Gottland (Mariusz Szczygieł) – stejně tak doporučuji Udělej si ráj, Libůstka

Gottland„Známý polský reportér vytěžil ze svých pobytů v Čechách ,výbušnou‘ knihu o naší zemi. Témata, z nichž některá patří k ,neuralgickým‘ bodům novodobých dějin českého národa a byla u nás zpracována v dlouhé řadě knih, shrnuje autor na několika stránkách a přináší v nich svůj pohled člověka odjinud, pohled neotřelý, nezatížený, který by mohl vést k reflexi opomíjených kapitol naší národní povahy. Kniha vypráví o ikonách českého kolektivního vědomí, fenoménech nedávné české historie (rodina Baťů, Lída Baarová, Jan Procházka, Marta Kubišová, Jaroslava Moserová), ale také o osudech postav, které nebyly zatím hlouběji zpracovány ani samými Čechy (sochař Otakar Švec, který projektoval největšího Stalina na Zemi; Karel Fabián, spisovatel, který po únoru 1948 odmítl svou minulost a orwellovským způsobem vymazal a nahradil sám sebe; neteř Franze Kafky, která nechce hovořit o svém strýci).“

Paměti imaginárního kamaráda52. Paměti imaginárního kamaráda (Matthew Dicks, Argo)

„Budo má ohromnou kliku. Je na světě už mnohem déle než většina imaginárních kamarádů. Navíc vypadá jako normální člověk. Jen je zkrátka imaginární. Vidí a slyší ho pouze osmiletý Max. Největší starost Budovi dělá, aby na něj Max nepřestal věřit, protože pak by zmizel. Max je jiný než ostatní děti, trpí ne přesně definovanou poruchou. To ale Budovi nevadí, Maxe bezvýhradně miluje a je jeho andělem strážným. Nedokáže ho ochránit jen před učitelkou paní Pattersonovu, která přišla o své vlastní dítě a věří, že ona jediná je schopna se o Maxe náležitě postarat. Když učitelka Maxe unese, Budo se ho snaží zachránit. Není to ale snadné, protože Budo nemůže komunikovat s vnějším světem. Nakonec se musí rozhodnout, co je důležitější: Maxovo štěstí, nebo jeho vlastní existence.“

53. Broučci (Jan Karafiát, Jiří Trnka)

Broučci„Broučky, jediné umělecké literární dílo Jana Karafiáta (1846–1929), potkaly nejednoduché osudy. Roku 1876 anonymně vyšel skromný, neilustrovaný svazek – tehdy s názvem Broučci pro malé i velké děti – a zapadl vcelku bez povšimnutí. Až teprve po sedmnácti letech knížku objevil a zpopularizoval novinář Gustav Jaroš, který ji označil jako ,snad nejkrásnější květ naší české literatury dětské‘ a jejího autora nazval ,českým Andersenem‘.

Poetická obraznost Broučků, citlivý přírodní lyrismus a ušlechtilý humanismus si dále uchovávají nepomíjející platnost. I jazykově, svým jadrným básnickým slohem šťastně spojujícím hovorovost lidové řeči s vytříbenými biblismy, je dílo Jana Karafiáta pozoruhodné.“

54. Umění cestovat (Alain de Botton, Kniha Zlín) – stejně jako Útěcha z filozofie a Architektura štěstí

Umění cestovat„Kniha Umění cestovat je jednou z řady originálních esejistických knih, které svého autora proslavily ve třiceti zemích světa. Filozof Alain de Botton se v nich obrací k základním otázkám sužujícím dnešního člověka a nabízí čerstvou, relevantní ‚filozofii každodenního života‘ v jedenadvacátém století. V Umění cestovat se zaměřuje na málo zkoumané aspekty psychologie cestování. Na rozdíl od záplavy knih, které doporučují kam cestovat, si klade otázky, co vede člověka k tomu, aby opustil známé prostředí, co při tom prožívá a jak by mohl být na svých cestách šťastnější a více z nich získat. Každou z pěti částí knihy (Odjezd, Motivy, Krajina, Umění a Návrat) otevírá autor beletristickou črtou vlastních zážitků z cest a zároveň jí uvádí téma dané kapitoly (Očekávání, Zvídavost, Exotično, Uchopení krásy, atd.) Jednotlivá témata pak osvětluje v odlišné perspektivě prostřednictvím zvoleného literárního či výtvarného ‚průvodce‘ (Baudelaire, Flaubert, Wordsworth, von Humboldt, van Gogh, a další), takže osobní dojmy a teorie kontrastuje s názory historických a literárních postav. Jasná formulace myšlenek a vytříbený styl, v němž se kombinuje erudice středoevropské vzdělanosti se suchým, sebe-ironizujícím anglickým humorem, mu umožňují předkládat i náročné úvahy čtivou a hravou formou. Schola Ludus.“

Je-li toto člověk55. Je-li toto člověk (Primo Levi)

„Prvotina italského autora, pokládaná za klíčový literární dokument o životě v koncentračním táboře. Autor popisuje každodenní existenci ve vyhlazovacím táboře Osvětim (kam byl deportován roku 1944), jeho obyvatele, společenské ,kasty‘ i způsob, jak lidé přežívali, dokládá, jak bylo těžké uchovat si v nelidských podmínkách lidskou tvář. Základní a ojedinělé dílo o daném tématu bylo přeloženo do desítek jazyků.“

56. Noc (Elie Wiesel)

„Noc Elie Wiesela je první knihou románové trilogie Noc, Úsvit a Den. Vedle děl Primo Leviho a Deníku Anny Frankové je kniha považována za jeden z pilířů literatury o holocaustu.

Na rozdíl od Úsvitu a Dne, jež jsou literární fikcí, popisuje román Noc vlastní zážitky autora – mladého ortodoxního Žida, pocházejícího z rumunského města Sighetu Marma?iei v Transylvánii. V roce 1944 byl s rodinou deportován do nacistických vyhlazovacích táborů Osvětim a Buchenwald. Jeho víra v Boha a důvěra v lidskost byla otřesena. Své hrůzné zážitky se odhodlal vylíčit teprve až letech 1954 – 1955 v rozsáhlNocém rukopisu psaném v jidiš. Jeho podstatně zkrácená verze byla roku 1956 vydána v Argentině pod názvem Un di velt hot geshvign (A svět mlčel). V roce 1958 vyšla ve francouzštině pod novým názvem La Nuit v pařížském vydavatelství Les Éditions de Minuit a v roce 1960 v angličtině jako Night, zásluhou newyorského vydavatelství Hill & Wang..

Kniha byla postupně přeložena i do dalších jazyků. Český překlad z původního francouzského originálu byl vydán bez předmluvy v letech 1999 a 2007 v pražském nakladatelství Sefer. Nyní v Kartuziánské nakladatelství vychází doplMaus – Souborné vydáníněné 3. české vydání s aktualizovanou předmluvou autora.“

57. Maus – Souborné vydání (Art Spiegelman, Torst)


„K 25. výročí prvního vydání slavného comicsu Arta Spiegelmana Maus vychází první souborné vydání obou dvou dílů knihy v jednom vázaném svazku. Maus je děsivým – a současně hodnotně umělecky ztvárněným – zobrazením holocaustu, které oslovilo miliony čtenářů po celém světě. Místo lidí vystupují v příběhu myši a jiná zvířata – odtud název knihy. Maus je jedním z vrcholných děl moderní světové literatury, která se snaží přispět k tomu, aby lidé nezapomněli na to, co znamenal nacismus.“

58. Hamlet (Williame Shakespeare, překlad Sládek)

Hamlet„Hamlet je slavná tragédie pojednávající o jednom dánském královském rodu. Hamletovi zemře otec, král dánský, a hned záhy si jeho ovdovělá žena (vystupující jako Královna) vezme za muže králova bratra, Claudia (vystupující zde jako Král).
Zde začíná náš příběh, a sice asi dva měsíce poté, co král zemřel. Horacio, jeden z nejvěrnějších služebníků, je přivolán stráží na cimbuří, protože viděli ducha, který vypadal úplně stejně jako bývalý král. Přizvou tedy i Hamleta, která si s otcem povídá a zjistí, že Claudius jej ve spánku zabil tím, že mu nakapal jed do ucha. Hamlet slíbí, že otcovu smrt pomstí…

Hra poukazuje, že touha po moci se nezastaví před ničím. Ušlechtilí zabíjí, poddaní se poklonkují a čest či ctnost jsou výsadami hrdinů.“

59. V Brooklynu roste strom (Betty Smith)

V Brooklynu roste strom„Podle knížky byl v r. 1945 natočen film Hořkosladké drama režiséra Elii Kazana se odehrává kolem roku 1900. Líčí osudy rodiny Nolanových, kteří jako potomci irských přistěhovalců žijí v chudinské newyorské čtvrti. Čtrnáctiletá Fanny je úplně jiná než její mladší bratr Neeley. Má ráda školu a vzdělání a chtěla by se v budoucnu dostat z bídy, ve které strávila dětství. Nade vše však miluje svého otce, věčného snílka a optimistu Johnnyho. Ten je sice alkoholik a z příležitostných pracovních zakázek rodinu neuživí, avšak dobré nálady má na rozdávání. Břemeno starostí o rodinu tak nese na bedrech matka Katie. Ta je však příliš ustaraná a pomalu ztrácí sílu. Velká životní zkouška čeká Nolanovy ve chvíli, kdy se ukáže, že maminka čeká další dítě. Vypadá to, že Fanny bude muset školu opustit…“

Duše indiána60. Duše indiána (Charles Alexander Eastman Ohiyesa)

„Ohiyesa, dakotský indián známý také jako Charles Alexander Eastman, je popisován jako ,nejpronikavější a nejcitlivější z domorodých amerických myslitelů‘. Byl nazýván ,indiánským Thoreauem‘. Narodil se v roce 1858 v jižní Minnesotě, navštěvoval postgraduální studia a radil americkým prezidentům. Vždy směřoval své úsilí k většímu porozumění mezi indiány a bělochy. Ke konci života se vrátil do rodných lesů Středozápadu a věnoval se tradičnímu životu, často najednou odešel na několik měsíců žít sám do lesů.  V tomto druhém vydání autor a vydavatel Kent Nerburn čerpá z několika Ohiyesových knih, včetně jeho klasického díla Duše indiána, a splétá dohromady jednotlivé výňatky tak, aby nechal zaznít duchovní vizi, kterou jsou všechny Ohiyesovy spisy a promluvy prodchnuty. Kniha obsahuje Ohiyesův náhled na cesty ducha, cesty lidí, příchod bílých způsobů a jeho nářek za ztracenou vizí.“

61. Pinocchiova dobrodružství (Carlo Collodi)

Pinocchiova dobrodružství„Velká klasická pohádka s neobyčejným hrdinou – dřevěným panáčkem s dlouhým nosem – se proslavila po celém světě. Panáček, kterého vyřezal pan Geppetto z polínka a pojmenoval ho Pinocchio, ožil a podstoupil neuvěřitelná dobrodružství, z nichž mnohdy vyvázl jen taktak. Dostal se do loutkového divadla, mezi loupežníky, k víle Modrovlásce, do vězení, na ostrov včel, a dokonce i do žralokova žaludku. Svého tatínka se takovým putováním dost natrápil, ale nakonec ho velmi překvapil…“

62. Invaze 68 (Jose Koudelka, Torst)

Invaze 68„Během sedmi dnů srpna 1968 pořídil tehdy třicetiletý Josef Koudelka jedinečnou sérii fotografií zachycujících invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, kterou se později podařilo tajně vyvézt ze země. Jeho fotografie byly agenturou Magnum Photos zveřejněny k prvnímu výročí invaze roku 1969 v mnoha mezinárodních časopisech, aniž bylo uvedeno autorovo jméno. Až v roce 1984, po smrti svého otce a v době, kdy hrozba represí pro jeho rodinu pominula, poprvé veřejně přiznal své autorství těchto snímků. Josef Koudelka, který dnes patří k nejvýznamnějším světovým fotografům, po čtyřiceti letech prošel svůj archiv a vybral pro tuto knihu 249 fotografií, z nichž většina nebyla nikdy publikována. Kniha obsahuje též texty oficiálních prohlášení, dobová svědectví a text objasňující historické události srpna 1968.“

63. Cikáni (Josef Koudelka, Torst)

Cikáni„Upravená a rozšířená verze původní makety knihy Cikáni, připravené Josefem Koudelkou a knižním grafikem Milanem Kopřivou v roce 1968. Měla vyjít v Praze roku 1970, Koudelka však v roce 1970 kvůli svým fotografiím sovětské invaze ze srpna 1968 opustil Československo a kniha již nevyšla. Novou, rozšířenou verzi knihy Cikáni tvoří 109 fotografií pořízených v tehdejším Československu (v Čechách, na Moravě, na Slovensku), v Rumunsku, Maďarsku, Francii a Španělsku v letech 1962-1971. Josef Koudelka (* 1938) se od konce šedesátých let věnuje výhradně fotografii. V roce 1975 vyšla kniha Cikáni poprvé, byla to první z více než dvanácti jeho knih, mezi něž patří Exiles (1988), Chaos (1999) a Invaze 68 (2008). Koudelka obdržel za své dílo četná světová ocenění, důležité výstavy jeho fotografického díla se konaly v New Yorku, Londýně, Amsterdamu a Paříži. Autorem doprovodného textu knihy je britský sociolog Will Guy. Sleduje v něm migraci Romů z jejich původní vlasti v severní Indii až k jejich současnému postavení ve světě.“

64. Pražský deník 1938-1965 (Jan Lukas)

65. Prales Mionší (Josef Sudek, Torst)

Prales Mionší„Další ze svazků knižních vydání fotografických cyklů Josefa Sudka. Fotografie beskydského pralesa v Mionší patří k nejpřitažlivějším, nejtajemnějším i nejromantičtějším Sudkovým fotografickým cyklům. Tajemný prales Sudka fascinoval svou jedinečnou vizualitou, která ve spojení se světlem vytvářela zcela jedinečné konfigurace. V tomto cyklu se naplno projevil Sudkův zájem o stromy, který dal vzniknout i mnoha snímkům z jiných míst, jež budou náplní samostatného svazku v této knižní řadě. Knihu uvádí studie historika fotografie Antonína Dufka a unikátní svědectví Petra Helbicha, který Josefa Sudka doprovázel při všech jeho cestách do Beskyd.“

66. Smrt krásných srnců (Ota Pavel) – ale stejně Jak jsem potkal ryby anebo opomíjené sportovní reportáže Olympijské hry a jiné povídky

Smrt krásných srnců„Soubor sedmi povídek, které jsou soustředěny především okolo postavy Pavlova tatínka. Pavel je mistrný lidový vypravěč. Jeho povídky mají jednoduchou dějovou osnovu, ale díky jadrnému podání a původu ve skutečnosti jsou velice oblíbené. Dominantní úlohu ve všech povídkách sehrává řeka Berounka, její okolí a Křivoklátsko, tamní příroda, kterou ostatně celá Pavlova rodina tolik milovala.“

67. Žízeň po životě (Irving Stone)

Žízeň po životě„Za pouhých deset let, do nichž se vejde celá umělecká dráha malíře, který nemohl tušit, že se stane velikánem moderního malířství, vytvořil Vincent van Gogh 750 obrazů a 1600 kreseb. Nevydělal na nich téměř nic, celý život jej finančně i morálně podporoval ne o mnoho existenčně zajištěnější, avšak oddaný bratr Theo. O jeho obrazy dnes na aukcích svádějí boje japonští investoři s americkými průmyslovými magnáty a vydávají za ně desetimiliónové dolarové částky. Jejich autor se ve vrcholící deziluzi, nedůvěře v sebe sama a na pokraji šílenství zastřelil. Neúspěšně, dva dny pak umíral v nemocnici.“

68. Čtyři dohody – Kniha moudrostí starých Toltéků (Don Miguel Ruiz)

Čtyři dohody – Kniha moudrostí starých Toltéků„Praktický průvodce osobní svobodou. Ve Čtyřech dohodách odhaluje don Miguel Ruiz zdroj omezujících názorů, které nás připravují o radost a vedou k zbytečnému utrpení. Čtyři dohody, založené na staré toltécké moudrosti, nabízejí silný kód chování, který dokáže rychle proměnit náš život v nový prožitek svobody, opravdového štěstí a lásky.“

69. Příběh umění (Ernst Gombrich)

Příběh umění„Kniha světoznámého historika umění umožňuje základní orientaci ve zvláštní a fascinující oblasti lidské činnosti, jakou je právě umění. Na 684 stranách doplněných černobílými i barevnými reprodukcemi a vyklápěcími přílohami se pokouší srozumitelným způsobem utřídit nepřeberné bohatství jmen, období a slohů.“

70. Muž, který sázel stromy (Jean Giono)

Muž, který sázel stromy„Mistrovská povídka z roku 1953. Stylově čistá a dějově jednoduchá povídka vypráví o prostém, osaměle žijícím pastýři ovcí ve vyprahlé a vylidněné Provenci, s nímž se v roce 1910 poprvé setkal a který tiše a bez nároků na vděk, den co den sázel v okolních kopcích stromy. Usoudil, že kraj bez stromů hyne a rozhodl se situaci napravit. Poslední setkání autora s tímto člověkem se v roce 1933 odehrálo v zalesněných kopcích, kam se s vodou vrátil život a lidé. Je o ,muži, který sázel naději a vypěstoval štěstí‘.“

71. Totem vlka (Ťiang Žung)


„Totem vlka je prvním čínským velkým románem, který svou hloubkou a zároveň strhujícím dobrodružným příběhem dokázal přitáhnout pozornost celého světa. Od roku 2004, kdy poprvé vyšel, si v samot­né Číně knihu přečetlo více než 20 milionů lidí. Celkový počet legálně i nelegál­ně šířených výtisků řadí knihu na druhé místo v čínské publikační historii dvacátého a jednadvacátého století, hned za Maovu Rudou knížku. V roce 2007 získal Totem vlka prestižní ocenění Man Asian Literary Prize, které je každoročně udíleno nejlepším asijským romanopiscům. Totem vlka, jenž byl přeložen do více než pětadvaceti jazyků, v českém vydání vychází – na rozdíl od většiny světových edicí přeložených z angličtiny – v nezkrá­cené verzi přeložené přímo z čínského originálu. Kniha vypráví autobiografický pří­běh čínského studenta, který odchází z Pekingu zmítaného politickými bouřemi v době Kulturní revoluce do severočínské mongolské stepi za poznáním prastaré civilizace. Na své pouti se seznamuje se starým moudrým Mongolem, který mu odhaluje tajemství síly a bohatství kultury, která je symboliTotem vlkazována vlkem, vyslancem nebes, jenž má za úkol ochraňovat mongolskou step a zachovávat její přirozenou rovnováhu. Vlk je silný a svobodný, moudrý, odvážný, rozvážný a trpělivý, umí bojovat a nikdy se nenechá zotročit. Vlčí smečka, silné, inteligentní a velmi dobře organizované společenství, prokázala za staletí nebývale vysokou schopnost přežití ve stepi. Vlci byli nejlepšími válečníky a stratégy všech dob a pro lidstvo zůstávají dodnes nevyčerpatelným zdrojem inspirace. Po několika setkáních s vlky ve volné přírodě se hlavní hrdina, fascinovaný tradičním mongolským způsobem života, rozhodne, že se vlkovi musí přiblížit, chce jej pozorovat zblízka a pochopit jeho myšlení a chování. Toto rozhodnutí změní jeho život… „Zápas vlka s drakem“, střet čínské zemědělské a mongolské kočovné pastevecké kultury, člověka a přírody, současnosti a historie, ideologie a tradice, kon­flikt pragmatismu s duchovními hodnotami, necitlivého idealismu a hlouposti s moudrostí obsaženou ve staleté zkušenosti, – o tom všem vypráví román, který vyvolává bouřlivé a ostře vyhraněné reakce a kritiky jak v Číně, tak i v zahraničí. Autor monumentálního díla Totem vlka, bývalý vězeň odsouzený za účast ve studentském hnutí z roku 1989, vystupuje pod pseudonymem Ťiang Žung. Narodil se roku 1946, roku 1967 odešel dobrovolně do Vnitřního Mongolska, kde strávil ve společnosti mongolských pastevců a vlků jedenáct let. V roce 1987 se vrátil do Pekingu, kde dodnes působí jako profesor politických a sociálních věd.“

72. Zločin a trest (Fjodor Michajlovič Dostojevskij)

Zločin a trest„Děj se odehrává v Petrohradě ve druhé polovině 19. století. Hlavní hrdina student Rodion Romanovič Raskolnikov je velmi chudý a právě z nedostatku peněz je nucen odejít ze studií. Rodion žije v zatuchlém pronajatém pokoji, nemá peníze, hladoví, ale přesto nemá zájem si najít nějakou poctivou práci. Aby dokončil školu, chce se jeho sestra provdat za bezcharakterního boháče Lužina. Rodion je zásadně proti a sestře sňatek rozmluví. Rodina napadají hrůzné myšlenky, jak lehce přijít k penězům..“

73. Zeď (Petr Sís)

Zeď„Zcela ojedinělá kniha, která malým čtenářům přibližuje dobu komunismu, léta 1948-1989, kdy za ,železnou oponou‘ v Československu žili, pracovali a snili obyčejní lidé. Velmi očekávaný projekt v New Yorku usazeného českého výtvarníka a spisovatele. Celobarevné vydání kombinuje kresby, komiks a autentické obrazové deníky. „Knížka Petra Síse je povinnou četbou pro děti (i jejich rodiče), které si myslí že svoboda je jednoznačně daná věc.‘ — Václav Havel ,Je to má zpráva z minulosti a současně i varování, co by se mohlo opět stát. Zdi se stavějí pořád dál, ať je to v Izraeli, na mexické hranici nebo v Ústí nad Labem.“

74. Harry Potter a kámen mudrců (a další díly) (J. K. Rowlingová)

Harry Potter a kámen mudrců„Harry Potter si myslí, že je obyčejný kluk. Když byl ještě malý, zemřeli mu rodiče a on zná jen těžký život u strýce, tety a jejich tlustého a rozmazleného synka Dudleyho. Vše se ale změní ve chvíli, kdy mu poštovní sova přinese záhadný dopis – pozvánku ke studiu na Škole čar a kouzel v Bradavicích, a obr Hagrid mu prozradí, že je kouzelník! Harry neváhá ani vteřinu a odjíždí do Bradavic, kde potká své nejlepší kamarády – Rona Weasleyho a Hermionu Grangerovou, naučí se ovládat své kouzelnické schopnosti, stane se členem školního týmu famfrpálu – populárního kouzelnického sportu na košťatech, a především svede bitvu s Voldemortem, Pánem zla.“

75. Boj o ostrov (a další knihy z této série) (Arthur Ransome)

Boj o ostrov„Obsahem knihy bývalého britského námořního důstojníka je příběh, ve kterém se prázdninová hra u jednoho z jezer v tzv. Jezerní oblasti (Lake District) v severozápadní Anglii (jezero v knize je složeno ze skutečných reálií kolem jezer Windermere a Coniston) změní s přispěním dětské fantazie (a za porozumění rodičů) na boj o malý ostrov Divokých koček, který leží uprostřed jezera. Mezi dětmi se tak zrodí přátelství na mnoho let. Ransome ve své knize dále vypráví o životě ve stanovém táboře, o boji s pirátem kapitánem Flintem (strýc Amazonek Jim neboli James Turner), o plachtění na jezeře a o celé řadě dalších příhod, které spolu Vlaštovky a Amazonky zažívají.“

76. Tajemství spálené chaty (a další v této sérii) (Enid Blytonová)

Tajemství spálené chaty„První příběh slavných PÁTRAČŮ aneb jak to vlastně všechno začalo – o úrvním setkání,kdy si Pip, Bětka, Larry a Daisy padli do oka se Špekounem,klukem všechno vím všechno znám. Jistě uhodnete, že je svedl dohromady detektivní případ. V Peterswoodu v noci oheň zničil chatu s doškovou střechou. Shořely v ní skutečně cenné dokumenty, jak tvrdí majitel? Kdo založil požár? Bylo to z pomsty,nebo chtěl žhář zahladit krádež? Případ je zapeklitý,a navíc jim pátrání maří místní policista Goon, který za dětmi neustále slídí se zápisníčkem!“

77. Zvuk slunečních hodin (Hana Andronikova)

Zvuk slunečních hodin„Román přirozeným a vynalézavým způsobem spojuje několik rovin, časových pásem a žánrů – Baťův Zlín, Indii třicátých let, poválečnou Ameriku. Vyprávění začíná náhodným setkáním dvou českých emigrantů v Coloradu, jejichž životní osudy se kdysi prolnuly. V krátkých scénách i ucelených pasážích se před námi odvíjí strhující příběh, v jehož centru stojí milostný vztah Tomáše Kepplera a židovské dívky Ráchel viděný očima jejich syna Daniela. S nástupem okupace Československa a poté, co byla Ráchel odvedena do transportu, se Danielův svět harmonie a bezpečí definitivně rozpadl. Autorka zaujala nejenom tématem, ale i fabulačními schopnostmi, rafinovanou prací s literárním časem a výrazným, svébytným jazykem. Za svůj debutový román získala v roce 2002 ocenění Magnesia Litera v kategorii Objev roku. Dílo bylo přeloženo do čtyř jazyků.“


78. Tyranie okamžiku (a Syndrom velkého vlka – Hledání štěstí  ve společnosti nadbytku) (Thomas Hylland Eriksen)

„Také si lámete hlavu nad tím, proč musíte pořád odkládat zásadní a průlomové projekty, zatímco zvládat každodenní agendu se vám daří jen s nasazením všech sil?
A koho by před čtvrtstoletím napadlo, že všechny úžasné technologie vynalezené k úspoře času povedou nezadržitelně k tomu, že budeme mít nevyvratitelný pociTyranie okamžikut, že času máme stále méně?
Co rozumíme taylorizací rodinného života? Proč rychlý čas v konfrontaci s pomalým vždy vítězí? A co mají tyto jevy společného s tzv. vyhořením?
Tyto otázky rozebírá Tyranie okamžiku – originální komentář odborníka v oboru sociální antropologie, formulovaný s vtipem a nadhledem. Nudit se nebude nikdo, kdo se zamýšlí nad zákonitostmi naší epochy a vývojem informační společnosti.“

79. Vačice, která se nesmála (a Medvěd, který nebyl) (Frank Tashlin)

Vačice, která se nesmála„Byla jednou jedna vačice, byla to ta nejveselejší a nejšťastnější a nejusměvavější vačice ze všech vačic. Nejraději se smála hlavou dolů, zavěšená na stromě za svůj krásný dlouhý ocas. Ale jednou se pod stromem objevili lidé. Zdálo se jim, že vačice je smutná, rozhodně to nevypadalo, že by se smála. I když jim říkala, že jí nic nechybí, lidé jí nevěřili. Mysleli si, že je to hloupá vačice, která neví, co je to být šťastný. Když je člověk šťastný, musí se usmívat, říkali a rozhodli se, že ji musí rozveselit… Druhý titul z trojice vtipných kreslených příběhů pro děti o lidech (a na chvilku i zvířatech) zhlouplých civilizovaným světem od amerického scénáristy, režiséra a animátora Franka Tashlina.“

80. Medvěd, který nebyl (Frank Tashlin)

https://i1.wp.com/www.databazeknih.cz/images_books/86_/86994/medved-ktery-nebyl-86994.gif„Když se medvěd jednoho dne probudí ze zimního spánku, nevěří vlastním očím: místo lesa stojí uprostřed gigantické továrny. Než se stačí rozkoukat, už je u něho mistr a honí ho, aby se dal do práce… Být medvěd, to je chabá výmluva pro lenocha…“

81. Pokání (Ian McEwan)

„Je to svědomí, co nutí člověka stále znovu a znovu zpytovat duši, Pokáníanebo existuje cosi mnohem hlubšího, kam obyčejný smrtelník nedosáhne, ale o čem jen tuší, že číhá vyrazit každý okamžikem do útoku? Ian McEwan tuto myšlenku dovedl k dokonalosti. Třináctiletá Briony odvíjí svůj život v jistých představách, které ji mají neomylně dovést ke konkrétnímu, jasně vytyčenému cíli. Těmto snům přizpůsobuje vše, co přizpůsobit lze. Co nelze, tomu je třeba pomoci. S fantastickou úporností pubescenta a fantazií, rozvinutou až do krajnosti, dohání protagonisty své soukromé hry na život k tragédii, za kterou by měla po zbytek života činit pokání. V roce 2007 byl dle knihy natočen film Pokání.“

Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou82. Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou (Elena Lacková)

„Životopisná mozaika z prostředí romské menšiny. Vyprávění s fantaskními prvky, ale také výpověď ženy, která prožila dvě totality a zápasí o svou tradiční víru.“ (databazeknih)

83. Pravidla léta (Shaun Tan)

Pravidla léta„Australský spisovatel a výtvarník Shaun Tan vypráví zdánlivě prostý příběh dvojice chlapců, zachycující „pravidla“, kterými se řídí každý vztah mezi blízkými přáteli nebo sourozenci. Na první pohled se jedná o pravidla, jež se mohou jevit jako podivná nebo dokonce nahodilá, a která je obtížné plně pochopit pro kohokoliv zvenčí. Vydáváme se na cestu do snové krajiny, jež je nám zvláštním způsobem důvěrně známá a jak hlouběji se noříme do příběhu, tím zprvu poetické obrazy začínají být čím dál temnější, tajemnější a znepokojivější – až nakonec směřují k očistnému závěru, který stvrdí hloubku skutečného přátelství.“

84. Příběhy z konce předměstí (Shaun Tan)

Příběhy z konce předměstí„Příběhy z konce předměstí (2008) jsou antologií patnácti velmi krátkých ilustrovaných povídek – humorných, poetických, dojemných, vážných, lehce děsivých, melancholických či jen hravě absurdních. Každá z nich se zabývá podivnou situací či událostí, která se odehraje v jinak důvěrně známém předměstském světě, ať již jde o návštěvu maličkého zahraničního studenta, dobrodružnou expedici dvou bratrů na samý konec předměstí, obrovského dugonga záhadně vyvrženého na trávník u sousedů, objev tajemného pokoje uvnitř domu, zlověstný stroj nainstalovaný ve veřejném parku nebo o moudrého buvola obývajícího prázdnou parcelu na konci ulice. Skutečným obsahem každého příběhu je spíše to, jak na tyto záhadné úkazy a absurdity reagují obyčejní lidé, do jaké míry je jejich význam odhalen, ignorován či zcela nepochopen. Mnohovrstevnatá kniha není určena zdaleka jen dětem nad 12 let, třebaže právě v kategorii knih pro děti a mládež za ni mladý australský autor a ilustrátor posbíral řadu prestižních ocenění. „

Nový svět85. Nový svět (Shaun Tan)

„Výjimečné komiksové album beze slov. Co dokáže tolik lidí přimět k tomu, aby vše opustili a sami bez rodiny a přátel se vydali na cestu do tajemné země, v níž je vše bezejmenné a budoucnost nejistá? Grafický román zachycuje příběh každého přistěhovalce, uprchlíka či vysídlence a zároveň je poctou všem, kdo takovou cestu podnikli.“

86. Mary Poppins (P. L. Travers)

Mary Poppinsová„Polopohádkové vyprávění o zvláštní vychovatelce, kterou do rodiny anglického úředníka přivál východní vítr, je určeno dětem do 10 let. Příhody, které Jana, Michal a jejich malí sourozenci-dvojčata prožívají s novou chůvou na běžných nákupech či vycházkách, jsou vskutku originální, bláznivé, kouzelně neskutečné. Jen si představte takovou cestu kolem světa za několik minut! Nebo svačinu se strýčkem vznášejícím se někde u stropu! A přitom ta úžasná Mary vypadá tak přísně a nesmlouvavě…“ (databazeknih)

87. Hilda a Hilda se vrací (Luke Pearson)

Hilda„Modrovlasá holčička Hilda žije se svou maminkou na samotě v domku na úpatí magické krajiny. Protože je chytrá a zvídavá, dokáže vidět to, co ostatní nevidí nebo vidět nechtějí – trolly, obry, trpaslíky… Vítejte ve světě severské mytologie, drobných dětských strachů i velkých vítězství, světě, který nás láká, abychom se v něm zas a znovu zabydlovali a vraceli se do dob, kdy se největší dobrodružství mohlo odehrát během stanování v dešti. Přestože je přirovnávána k Muminkům nebo filmům Hajao Mijazakiho, je Hilda dokonale svá. Původně vznikla pro mladší publikum, ale nakonec si podmanila čtenáře bez rozdílu věku. “ (databazeknih)

/

Náhledová fotka od fotografa Dmitrij Paskevic

Advertisements

3 thoughts on “Téměř 1001 knih, které můžete přečíst, než zemřete

Co na srdci, to v prstech

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s