Literatura

Pražská dobrodružství E. E. Kische

…od Radko Pytlíka

„Základem Kischova vztahu k životu a tvorbě je touha po poznání a dobrodružství.“ (153)

V miniaturním odložišti knih za kostelem sv. Jakuba v Brně jsem objevila rozpadající se knížku o E. E. Kischovi. Znám ho jako „zuřivého reportéra“, ale víc sem o něm nevěděla. A tak mě moc potěšilo, když jsem se dočetla – sama jako někdo, kdo se snaží psát – o jeho způsobu práce, jak mu na věcech záleželo a jak zodpovědně je bral a kam se snažil své řemeslo povýšit. Takové snahy mě vždy těší, dá se jimi inspirovat. Kniha by se jistě líbila nejen žurnalistům, ale těm ji doporučuji především.

Výpisky:

8, o reportérství: „Vždyť je to po čertech těžké říct na tak malém prostoru něco skutečně zajímavého, nového a především důležitého. Musí se to ohromně zhušťovat. Vyhmátnout jen to podstatné. Psát velice konkrétně. Ze všeobecnosti má čtenář stejně málo jako z duchaplnůstek; ty jsou ostatně velmi laciné.“ (…) Podstata takové práce: „Reportér musí být mnohem zvědavější než všichni jeho čtenáři. Musí být vášnivě zvědavý. Dokonce na zcela všední věci. Jinak neobjeví nikdy jejich pravou tvář.“

13: Fragmentarizace vytlačuje fabuli, postav i syžetovou konstrukci; bezprostřední zážitek se stává zdrojem autentičnosti podání.

19: Kischův portrét postavy z pražského podsvětí, ač napovrch naprosto věcný, zpravodajsky konstatující, odkrývá živočišný elán dívky z lidu, vyznačující se živelným, okouzlujícím temperamentem. Humorně líčí její naivní „chvástání“, přičemž nikterak nezastiňuje, ale naopak podtrhuje její sociální úděl. (…) Periferní vtip, historka, anekdota jsou současně přípravou k demystifikaci, k demaskujícímu pohledu na dobu a na dějiny. Neboť historie bývá deklasována anekdotou; s pomocí intimních detailů, podrobností lze velmi snadno dospět k destrukci oficiálních rituálů, symbolů a mýtů.

20: Není tedy silou Jacka Londona dobrodružství samo o sobě, ani fantazie, nýbrž jeho schopnost prožívání a jeho sdělná síla. (…) Vytváří možnost čerpat podněty přímo z bezprostředního vnímání skutečnosti.

41: Tisk se stal na počátku století adekvátním výrazem moderního mašinismu. (…) Přemíra využívání a také zneužívání slov vede k automatizaci slovního významu, k jeho postupnému vyprázdnění, k přeměně v plytkou, nic neříkající frázi. Fráze není jen chybou talentu a stylistickým nedostatkem. Jako prostředek sdělení se stává systémem, zvláště když se s ní ztotožňuje politika i státní aparát. (…) Obroda bezprostředního cítění na půdě žurnalistiky není myslitelná bez odstranění slovního balastu a frází, bez rozbití vlastního ducha, jenž fráze plodí. (…) Fenetonistika … má aspirace literární a je často pouhou stylistickou hrou, která spočívá ve vyhledávání výrazových efektů.

Advertisements

Co na srdci, to v prstech

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s