fotografie · Literatura

Vizuální čtení aneb čtení ve fotografiích

V tomto krátkém článku bych vám ráda doporučila nějaké zajímavé fotografické knihy.

/

Zajímavá je kniha Libuna od Iren Stehli. Dokument o romské rodině, kterou fotografka zaznamenávala po 27 let. Skvělá motivace, námět, provedení. Viz taky: http://www.irenstehli.com. Dále jsem si prošla nádhernou knihu od Leica Gallery z výstavy Markéty Luskačové. Jemný přehled jejích prací, ve kterém se mi otevřela zase o něco víc jako skvělá fotografka. (LUSKAČOVÁ, Markéta. Markéta Luskačová: fotografie = photographs : 1964-2014. Vyd. 1. Praha: Leica Gallery Prague, 2014, 105 s. ISBN 978-80-905103-4-0.). Více také zde: www.marketaluskacova.com/. Prolistovala jsem si znovu Českého člověka, perfektní projekt trojice fotografů, kteří jezdili po Československu a později České republice s převozným ateliérem, do kterého mohl každý přijít tak, jak šel právě kolem, a nechat se vyfotografovat. Je to tak skvělá přehlídka českých lidí a proměny módy, postojů, ukázka různých vztahů apod., pročetla jsem si také Ivana Lutterera 1954-2001 (LUTTERER, Ivan. Ivan Lutterer: 1954-2001. Lomnice nad Popelkou: Studio JB, 2014, 157 s. ISBN 978-80-86512-53-2.). Z českých ještě Kabinety vzpomínek s fotografiemi a citacemi Václava Chocholy:

35: „Něco skutečně prožít je základem veškeré umělecké fantazie. Fantazie není vymyšlenost, fantazie je prožitek a pravda a teprve přes prožitek si umělec fantazii vytvoří. Tedy skutečně něco prožít – nejenom něco okoukat. To je smysl a jádro silného uměleckého díla. To je pravý fortel každé práce.“

(CHOCHOLA, Václav. Kabinety vzpomínek. 1. vyd. Praha: Arcadia, 1993, 212 s. ISBN 80-85812-00-2.)

Obálka titulu Josef Sudek v rozhovorech a vzpomínkáchDlouhodobě čtu knihu Josef Sudek v rozhovorech a vzpomínkách, což je nádherně obohacující (Josef Sudek v rozhovorech a vzpomínkách. Vyd. 1. Praha: Torst, 2014, 422 s. ISBN 978-80-7215-489-0.). Přidávám pár výpisků, které by mohly být přínosné nejen pro milovníky fotografie.

82: „Dělat všechno naplno, nespěchat a netrápit se.“

99: „Neohlížet se na okolí, jestli se oni na to dívají upřímně nebo neupřímně. Protože okolí chce vždy něco určitého. Když to dělá podle okolí, nedělá to podle sebe. Znamená to tedy nepodléhat módním směrům a proudům, nenaslouchat názorům lidí, protože to může ukázat teprve čas, jestli mají pravdu nebo ne. I kdyby se měl podle toho řídit, tak by se nikam nedostal, protože by neměl svou páteř. Vždycky by udělal podle někoho něco, stále by se přizpůsoboval a udělal by jenom deset centimetrů na svém tvůrčím metru. Dál by to nešlo.“

106: „A stihnete to všechno? No, buďto jo, nebo ne, že jo. To se nedá svítit, já jsem nikdá neměl přesně všecko. Buďto jsem to dodělal, nebo jsem to dodělal ne.“

141: „Jsem osudu moc vděčný, že jsem Sudka poznal. Pro jeho moudrost, pro jeho kumšt, a hlavně že mi tak nějak dodal odvahu být sám sebou – v tom mi moc pomohl.“

260: „Člověk se domnívá, že je ledacos zbytečný, ale to není pravda, to se musí prodělat. To je poznání. A v umění, kdyby člověk věděl, co bude dělat za deset let, tak nemá cenu žít. Do pětatřiceti, to můžete dělat, co chcete, zkoušet, blbnout. Pak už ale musíte vědět, co chcete. Od čtyřiceti do padesáti, to už musíte máknout. Něco udělat. A od padesáti do šedesáti, to už je každej den neopakovatelnej. To se už nedá smazat. To, co děláte, už musí být vaše vyznání.“

Photo by Rafael Minkkinen

Ve Stockholmu jsem listovala (moc nečetla) knihami, které stojí za zhlédnutí, a to She who tells a story: women photographers from Iran and the Arab world (GRESH, Kristen a Michket KRIFA. She who tells a story: women photographers from Iran and the Arab world. 164 pages. ISBN 9780878468041.) Ohromně zajímavé, arabské a íránské fotografky, jejich úhel pohledu. Nový dokument, který mě vede k lepšímu pochopení inscenovaného dokumentu. Dále Saga: The Journey of Arno Rafael Minkkinen. Konečně jeho dílo vidím pohromadě a ne rozkouskované; viz taky: www.arno-rafaelminkkinen.com). Nick Brandt: On This Earth, A Shadow Falls, nádherná kniha s fotografiemi afrických zvířat, zachycení jejich osobnosti, analogová fotografie, zblízka. Vystaveno v červenci ve Stockholmu ve Fotografisce. Hluboký smysl, založena nadace na ochranu těchto zvířat. Viz: www.nickbrandt.com.

DSC_1721Z výstavy Nicka Brandta ve Stockholmu, červenec 2015

Advertisements

Co na srdci, to v prstech

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s