Deník

Putování po Švédsku

Během července jsme s Dominikou projezdily oblast mezi Göteborgem a Stockholmem, třináct dní putování a spaní pod stanem, abychom dorazily na kouzelnou farmu a zkusily si wwoof. Tento článek je právě o čase stráveném putováním před farmou. Na začátek nějaké praktické informace, pro zvětšení mapek a fotek stačí kliknout:

Jak se orientovat? Mně a Dominice se vždy vyplatilo najít na daném místě informační centrum a tam se vyptat a pobrat mapky, popřípadě se ptát všech milých okolojdoucích. První dny jsme šly podél značek dálkové trasy do Uddevally, dokud jsme nezjistily, že z jakéhokoli bodu naší cesty je to do U. patnáct kilometrů daleko. Ráno jsme se ptaly pána ve vilce, kam jsme si zašly dočepovat žíznivé vodu, patnáct kilometrů, večer jsme na sebe pokřikovaly s pánem na balkoně oslavujícím narozeniny svého vnuka, jó, to je ještě patnáct kilometrů. Tak nás jeho syn svezl na autobus a jely jsme autobusem. Následující dny jsme si krosny nechávaly v informačních centrech a brouzdaly po okolí jen s malými batůžky. Lahoda.

značkaJak a kde spát? Na Švédsku je skvělé to, že kromě plotem ohraničených pozemků a míst v blízkosti domů můžete stanovat, kde chcete. Většina místních nám řekla, že to platí pouze na jednu noc, ale nevyhodil nás nikdo ani po dvou nocích. Ehm ehm, dobře, ani po třech. Stanovaly jsme u hřbitova (těžko bylo zjistit, zda to byl ještě hřbitov nebo ne), na pobřeží moře, u dvou jezer v lesích Hunnebergu, u řeky, ve městě na hřišti a z nouze v městském parku (nebylo místo ve vlaku, a tak jsme musely někde přečkat noc). Poslední dny jsme stan stavěly téměř se zavřenýma očima a velikost proleženiny na boku mého stehna se nedala změřit roztažením palce a ukazováčku. Bylo ale krásné mít na konci dne malý pokojíček. Nesly jsme sice těžký, ale velice pohodlný stan pro tři lidi, kam se tedy krásně vlezli dva i se dvěma krosnami. Ještě dnes si pochvaluji rovné travnaté plochy, kam by se přeci tak pohodlně dal postavit stan. Jednu noc jsme strávily na verandě milého pána, kterého jsme odchytly, když kolem projížděl na kole (nyní jsme přátelé na FB, takže pozor :D).

DSC_0153

Jak se přepravovat? Protože ceny ve Švédsku jsou úplně stejné jako u nás, akorát koruna má jinou hodnotu, přeprava je asi nejdražší částí putování (pokud máte jídlo s sebou z Česka). Síť vlaků a autobusů je ale hustá. Informace o spojích najdete nejlépe na sj.se pro vlaky a na Swebus pro autobusy, nám se vždy oplatilo se zeptat na informačním centru. V autobusech se dá platit jen kreditní kartou (MasterCard je prý lepší než Visa). Také se vyplatí kupovat lístky na pobočce Västtrafik než na vlakovém nádraží, přirážka byla 25 SEK.

Co jíst? Za náš putovní jídelníček jsem na sebe hrdá. Jedly jsme vydatně, zdravě a samá sytá jídla. Váha potravin a vody je to, co proměňuje tuky na stehnech ve svaly, ale vyplatí se to. K snídani doporučuji ohromně syté jemné ovesné vločky, které přes noc namočíte do vody s oříšky, semínky a hlavně nakrájenými sušenými švestkami, které dodají směsi sladkou chuť a opravdu to není ani trošku šlichta. K obědu jsme si na vařiči (stačí malá bomba, vydržela nám třináct dní s tím, že jsme vařily jednou denně pro obě) dělaly různá jídla: kuskus, který stačí zalít vřelou vodou, s cizrnou (namočit přes noc, nevařit), rajčetem a provensálským kořením; červenou čočku s rajčetem a provensálským kořením; červenou čočku spolu uvařit s bulgurem. V obchůdcích si můžete dokupovat zeleninu a střídat ji, ale kuskus, bulgur, červená čočka a cizrna jsou osvědčené suroviny, protože jsou suché, dobře přenosné, rychle se připraví a nevyčerpáváte tak bombu, jsou to přílohy + luštěniny, tedy syté. K večeři jsme měly nějaké pečivo s rajčetem apod., většinou jsme si ale dávaly oběd tak pozdě, že už večeře nebyla potřeba. Podle hladu jsme si dokupovaly svačiny.

DSC_0247

Co pít? S sebou jsme si braly kapky na čištění vody, ale vlastně jsme je nevyužily. Protože jsme se nepohybovaly v divočině, ale vždy jsme byly aspoň jednou denně v civilizaci, vodu jsme si doplňovaly tam. Většinou v informačním centru nebo na záchodech. Dobré je mít s sebou půllitrovou flašku, aby se daly doplňovat pohodlně ty větší flašky, protože většina umyvadel je jen na ruce, nikoli na dvoulitrové flašky.

DSC_0025-2

Na co se připravit? Asi vás to nepřekvapí, ale tahat s sebou stan, spacák, karimatku, vařič, jídlo na dva týdny, tři litry vody, ešus, oblečení a další věci na měsíční pobyt v cizí zemi, se opravdu pronese. Jsem ráda, že jsem během prvních dnů zjistila, že bych to dokázala, ale požitek z přírody a cesty osmnáctikilová krosna, kterou musíte každou půlhodinu i častěji sundávat ze zad, naruší. K tomu neustále hovada a jiné mouchy bzučící kolem hlavy a obličeje, to si člověk pěkně provětrá svoji zásobu sprostých slov. I proto jsme se rozhodly po pár dnech zůstat déle na jednom místě a krosny si nechávat v místním informačním centru, kde jsme si mohly také doplňovat vodu a zkoumat hranice vstřícnosti místních pracovnic. Tedy za prvé, váha zavazadel a přehodnocení, jestli vám nebrání příliš v prožití přírody či městeček, které navštívíte.

I v červenci může být chladno. Hlavně v noci. Místní říkali, že jiné roky bývalo teplo, ale já byla za chladné počasí ráda, když jsem slyšela, že v Česku je 33 °C ve stínu. Mikina i bunda se vyplatí, více tenčích vrstev než jedna tlustá. Taky pláštěnka, přestože nám vlastně pršelo jen dva dny a jenom občas. Funkční oblečení je správná volba. Dobré boty. Zvířata. Díky chladnému počasí nelítali komáři, jen každý den přesně o půl deváté se vyrojily malé mušky, které ohavně štípaly, a nedalo se jich zbavit. Otravná byla i ta hovada a mouchy, když svítilo slunce. Klíště jsem neměla ani jedno, až na farmě. Pavouky jsem viděla dva, a to malé. Losy ani medvědy jsme s Dominikou nepotkaly. Jen hojné množství hus a racků.

DSC_0135

Ještě jedna zajímavost, v noci není tma. Ještě v jedenáct večer se stmívalo, a bylo tak dobře vidět. Baterku jsme využily jen dvakrát, a to ve stanu.

A jak jsem už zmiňovala, připravit se na vysoké ceny. Vše je třikrát dražší. Peníze si proměňte na švédské koruny už v Česku, protože převod ve Švédsku z jiné měny na koruny stojí 500 SEK, tedy 1500 Kč.

Co se vyplatí mít s sebou?

Víc mě nenapadá, ale můžete se ptát. Úplně vidím ty zkušené putovníky po severských končinách, jak se smějí.

Nyní vás provedu prostorem i časem pomocí fotek a záznamů z deníku.

DSC_0080

  1. 7. 2015 Hluboko na severu, jedenáct minut od Göteborgu

První stanování. Jednotlivé díly stanu se suší na kamenné zídce obepínající obrovský a s viditelnou pílí zušlechtěný hřbitov uprostřed lesa, pár metrů od začátku stezky Bohusleden. Jely jsme vlakem k zřícenině pevnosti Bohus. Dnes se přemístíme k jiné její části, ale prostory u hřbitova byly jediné vhodné k přespání. Ve Švédsku není asi nikdy úplně tma, stále jako by svítalo či se stmívalo, a tak i v jedenáct jsme nemusely svítit. Provázek u tyček se po cestě potrhal, a tak jsem nakonec ráda, že jsem si vzala pevnou lepicí pásku. Ráno mě probudilo řinčení ešusů, asi zvíře dobývající se do jídla. Dělaly jsme si přes noc kaši a cizrnu. Bála jsem se, na čem budeme vařit, kdyby to kradl člověk. Vše jsme ale našly, jen kelímky od jogurtu zmizely v nenávratnu (jaké by to bylo prozkoumávat nenávratno?). Při včerejším balení a pokusech si nasadit a následně nést s hrdostí naše krosny, jsme se s D. hodně nasmály. Je těžká jako objímající medvěd.

DSC_0033

DSC_0038-2DSC_0071 DSC_0050 DSC_0044

  1. 7. 2015 Na skalách u moře

Probuzení do slunečného rána, které zčásti strávíme u moře, ne bezbřehého, ale protkaného ostrůvky lesů a skal s kotvícími loděmi. Dorazily jsme sem včera, uchvácené, ale hrdé na kus cesty, která jsme ušly obtěžkané našimi hoři. Nohy ochlazené mořskou vodou. (…) Včera jsme opustily město Kungölv autobusem. Dá se v nich platit jen kreditní kartou, ale mělo by to být bez poplatků. Dorazily jsme do Ljungskile a pěšky míříme po stezce do Uddevalle. Tam bychom měly dorazit dnes. Stezka je to spíš civilizací, lesy i pobřeží, vesničky (obyčejné). Přes cestu šedý dlouhý had, můj druhý ten den. Dnes stanujeme na koupališti vedle dětského hřiště. Komáři. Dlouhé provazce slanovodních rostlin ode dna až po hladinu. V dálce novodobé větrné mlýny. Západ slunce tři hodiny.

mapa1

DSC_0096DSC_0173DSC_0142DSC_0151DSC_0153  DSC_0164 DSC_0157

  1. 7. 2015

Včera jsme spaly na něčem podobném fotbalovému hřišti. Nějaký kolemjdoucí nás málem navedl opět ke hřbitovu. Nikdo nás nerušil kromě projíždějících aut. Města mě deptají. Dnes Uddevalla (plavba lodí, pěkné vily a dřevěný měst podél skály nad mořem). Přejezd vlakem do Värnesborgu, moc pěkné město. Bez věcí, které jsme nechaly v informačním centru. Dnes náhodně díky Dominice ve Vänersborg v obchodě s perskými koberci a orientálními věcmi, skvělé schodiště i interiér. Ráda objevuji. Přesto mi ale města připadají moc velká a hlučná, vizuálně i vjemově chaotická. Dnes budeme spát bez stanu u tábořiště. Na dřevěných lavičkách. U lesa a jezera (mušky). V ekoparku Hunneberg u vesničky Vargön.

mapa2

DSC_0236

DSC_0233

DSC_0539DSC_0294DSC_0406

  1. 7. 2015

Spánek špatný: komár, lavička tvrdá. O půl čtvrté ráno zvláštní skřeky, z očí do očí pohled srny, utekla. O půl páté zase probuzení, o půl sedmé vstávám. Jsem v Honneberg. Ranní procházka lesem, informační tabulky o trolech, vílách, krásné světlo, focení. Trolí strom. Dnes ponechána naše hoře v informačním centru, čtyřhodinová procházka lesy. Vysoké kapradí, lány borůvčí, prales. Úzké cestičky. Bohužel i otravné mouchy. Dnes půjdeme možná i s krosnami k šest kilometrů vzdálenému jezeru, abychom se po čtyřech dnech konečně vykoupaly a vypraly si věci. Bude to ještě náročné. Mám nový způsob balení, stan v batohu, spacák venku. Zdá se to lehčí.

DSC_0533 DSC_0454  DSC_0373 DSC_0353

(…) Dnes jsme se myly! Po úmorných, ale rychle odkráčených šesti kilometrech jsme u jezera, stan mezi stromy, les. Umyté vlasy, čisté tělo, pulci, vyprané prádlo, v žaludku bulgur s čočkou a česnekem. Viděla jsem vycpaného losa. Potápěla se a na zádech poslouchala hlubinu jezera Igelsijön.

Co jsem si na sobě všimla a vnímám to jako české?

  • obava, že mi někdo ukradne věci, když je nechám bez dozoru
  • obava, že nás někdo vyhodí z míst, kde přespáváme, nebo na nás bude nepříjemný a bude se na nás zlobit
  • obava, že nás budou obtěžovat kluci, když jsme poblíž jediní lidé (třeba dnes u jezera)
  • strach z útraty peněz

(pozn.: nic kromě posledního se během cesty ani trošku nenaplnilo, D. by prý měla v Česku obavu o své věci taky, Švédům však věří)

  1. 7. 2015

Klidný spánek. Ráno ležení na molu u jezera, slunce, žádná hovada a mouchy. Ty nás obtěžují celý den na cestách tím svým bzučením. Vůně lesa. Pláně slaďoučkých jahůdek a začíná sezóna borůvek. Měla jsem čokoládový zákusek a koupila si pohlednici s losem a zrzavou postavičkou cestovatele, který svačí na skále s výhledem na jezera. (…) Cestování ve dvou je dobré kvůli nalézání shody.

  1. 7. 2015

Procházka po Hellesbergu. Lány jahůdek. Trolové mizeli mezi stromy za doprovodu šustění borůvčí. Chvilka trpělivosti a soustředěnosti, postát na místě a viděly bychom je. Zpátky jsme se svezly mým prvním stopem, tedy další poprvé. Nějaký pán, který vysazuje tři tisíce tun ryb do jezer kolem, a lidé mu pak volají, že tam žádné nejsou. (…) Co po tomto výletě vím, co jsem zjistit chtěla a co se snad za příští týden nezmění, je, že dokážu (sama) cestovat delší dobu (dnes šest dní) neznámým prostorem, městy i přírodním terénem (D. ale vládne mapám) s těžkou krosnou a otravným hmyzem, bez mytí, s vařením na vařiči, stanováním atd. A to mě zajímalo, teď vím, jaké to je, a že to zvládnu (zda kopcovitější terén, to je další meta).

  1. 7. 2015

Cesta vlakem. Večer táboříme za elektrickou budkou ve vesničce Hällekis (přestup ve Vara), v informačním středisku si můžeme opět nechávat krosny. Dnes jsme si prošly ulici s obchůdky s rukodělnými výrobky, krásné. Zlatá hodinka. Vjezd do Hällekis kouzelný. U jezera, listnaté (hlavně břízové) lesy, milí lidé.mapa3

DSC_0541 DSC_0542 DSC_0573

Kostel ve vesničce Forshem:

DSC_0589a

  1. 7. 2015

Skutečnost, že jsme v kraji Kinnekulle s loukami, poli a dubovými háji mě plní něhou a zamilovaností, i s tím, že je Švédi nechávají volně růst a bujet. Bohužel dnes pršelo a vehnalo nás to zpět do vesnice. Promočené. Přesto přítomnost těchto krás mě těší.

DSC_0668 DSC_0696DSC_0566

  1. 7. 2015

Díky paní, kterou jsme náhodou potkaly potřetí a mluvila pouze německy (konečně je mi k něčemu i tento jazyk), jsme navštívily kostelík Hönsäters kapell. Nyní, o pár hodin později, v něm opět sedím. Sama, v tichu, jen v hlavě mi hučí.

DSC_0663DSC_0645

  1. 7. 2015

Celou cestu očekávám, že nás někdo na něčem ošulí, že nás vypeče, ale oni ne. Švédi mají svoje morální zásady a mentalitu, pro kterou je mám radši a radši. Dnes cesta do Örebra. Pro poznávání Švédů i Švédska mi víc sedí vesnice jak města, což platí asi pro každou zemi (města jsou moc smíšená, moc cizinců).

mapa4

DSC_0712

  1. 7. 2015

Za slunečného dne (ano!) se jeví Örebro přátelštěji. Slunce konečně vysušilo naše věci, cestu od nocoviště jsme díky šarádám zvládly rychle. Potěšil mě testovač vůní čerstvého koření ve vesničce Wadköping, zachovalé uvnitř města. Také dvě sladké sušenky na instalaci Open Art akce, kdy umělec zastavěl sochu, a člověk se tak dostal až k její hlavě, což běžně není možné. Líbí se mi, jak v Ö. funguje řeka, obklopená parkem a vilami. Jsou tu živé ulice, v rámci Open Art tu visí či stojí umělecká díla (mnohá v uvozovkách). I Visící muž od Davida Černého. Nebo visící řada sériových ochranných obleků pracovníků nějakých fabrik (jednotvárná práce, jednotvárné kombinézy) od Ai Weiwei, který měl loni výstavu v Berlíně.

DSC_0747 DSC_0760

(…) Líbí se mi tímto světem procházet bez nutnosti srovnávání, hledání svého místa a budoucí role. Pozorovatel. Vidím vzorce.

(…) Něco nečekaného. Přejezd do velmi okouzlujícího městečka Nora. Při hledání místa na spaní jsme oslovily pána na kole, ten se nám snažil poradit místo k přenocování, až nás nakonec pozval k sobě na zahradu. Když viděl, že si rozkládáme stan, pozval nás na verandu a nechal nás přespat na lavičkách s měkkými poduškami. Když jsme si šly ven vařit oběd, běžel si nás vyfotit a fotku postoval na Facebooku. Spala jsem v červeném domě. Až později si uvědomuji, že to chce hodně důvěry i od něj, nejen od nás.

mapa5

DSC_0797 DSC_0817DSC_0803

  1. 7. 2015

Je zajímavé, že někoho udivuje to, co děláme. Podle T. dvě pěkné mladé dívky, putující Švédskem. Marie Lang se jmenuje spisovatelka, jejímž malým muzeem uvnitř odstaveného vagonu nás včera provedl místní komik, údajně herec a údajně synovec Marie Lang. Chybí mi knihy, jen vizuální vjemy jsou náročné. Dnes je poslední den turistiky, od zítřka Ambjörn a farma, pak Stockholm a tečka. Těším se zase na změnu.

DSC_0728

(…) Vlakem jsme se nemohly dostat do Linköpingu dnes, a tak budeme spát nejspíš v parku v Örebru. Bez toho by nebyla turistická zkušenost kompletní, a to jsem myslela, že veranda to završila. Usínat za zvuku latiny.mapa6

mapa7

Celková trasa je zhruba tato:

mapa9

Pro pokračování našeho putování si můžete přečíst článek o farmě Harstorp a WWOOF: https://ladyesik.wordpress.com/2015/08/03/prvni-zkusenost-s-wwoof-aneb-neco-co-nelze-zachytit-slovy-ani-obrazem/

Reklamy

5 thoughts on “Putování po Švédsku

  1. Ahoj Ester, moc se mi líbí tvůj styl psaní a hlavně spousta zajímavých a užitečných informací. Mám ráda tento typ cestovatelských článků, kde nenajdu jen prezentaci fotek s krátkým popiskem, ale také se dozvím mnoho, pro někoho až zbytečných, informací. Protože právě ty dělají článek osobitým a milým vyprávěním. Navíc je vše podáno velmi přehledně, což je podle mě tohoto typu článků zásadní.
    Fotky jsou úžasné! Věřím, že na takových místech se fotí samo. Jen je škoda, že většina se po rozkliknutí nezvětší.

    P.S. Asi si budu muset koupit/půjčit nějaké mumínky :-)

    1. Ahoj Lenko :). Děkuji za milý komentář, jsem ráda, že sis článek přečetla a líbil se ti. Téměř samo se fotilo na farmě, kde jsem byla delší dobu, jinak to byl boj – tahat těžký foťák a vytahovat ho z krosny, to chtělo přemáhání :D Děkuji za upozornění na zvětšování, podívám se na to :). Měj se krásně, Ester

Co na srdci, to v prstech

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s