Divadlo

Pár slov k inscenacím, které jsem v poslední době viděla

Vzhledem k tomu, že není vůbec čas a nevím, jestli tyto články vůbec někdo čte, vezmu ti sakumprásk vše, co jsem zatím prošvihla.

HADIVADLO

Roky 90: Láska, pank a nesmírnost

Na tuto hru jsem se těšila, autorem byl pro mě doposud neznámý Ondřej Novotný. Nejvíc se s mým názorem shoduje recenze v časopise kult.cz, ale ten si asi nepoběžíte sehnat, takže – inscenace mě neurazila, v mnohém mě zaujala, ale jako první zkušenost s Hadivadlem bych ji nedoporučila. Ocenila bych náhled na roky 90 z pohledu lidí různých věkových kategorií (podle programu by měl hlavní (anti)hrdina nést autobiografické prvky a jeho rodina by měla odrážet názory a vzpomínky autorovy rodiny). Záběr je ale natolik široký – láska hrdiny, finanční krize, globalizace atd. – že pak žádná část dostatečně nevyzní a vše je velmi povrchní. Hereckým výkonům ale nemám vůbec co vytknout, herci Hadivadla jsou opravdu kvalitní. Osvětlení mě místy rušilo (přílišné šero), scéna i kostýmy dobré.

vice o hře na stránkách Hadivadla

MĚSTSKÉ DIVADLO BRNO

Kočky

Velmi milé představení v režii Stanislava Moši. Zde bych ocenila především choreografky Hanu Kratochvílovou a Anetu Majerovou, které výstupy třicetičlenné skupiny lidí skvěle naplánovaly – stejně tak bych ocenila i herce, kteří vše pečlivě nacvičili. Co se týče pěveckých výkonů, těm také nemám co vytknout, přestože ozvučení zezačátku haprovalo.

Slavné Kočky Andrewa Lloyd Webera a Thomase S. Eliota mě ohromně potěšily svým nápadem – prozkoumat a zhudebnit příběh pouličních koček. Chtělo to jistě plno fantazie a průzkumů terénu. Povedlo se. V České republice asi takový nápad tolik nevyzní jako v Americe, ale nedá se nic dělat. Naše české kočky nejsou oblečené do kožichů, ale nejspíš levnějších elegantních kostýmů a škrabošek, které se mi líbily.

Vytkla bych velmi zdlouhavou úvodní scénu a zmínila ještě situaci, kterou jsem v MDB nezažila – herec zde vyšvihl operní zpěv do takové kvality, že sklidil neutichající potlesk a aplaus během hry. Trvalo to dlouho, přestože to bylo milé, nemusíme herce chválit naprosto za vše :). Pokud diváci obdivují operu, o kus dál je Janáčkova divadlo.

více informací na stránkách MDB

REDUTA

(foto z http://www.ndbrno.cz/reduta/korespondence-v-w)

Korespondence V + W Dory Viceníkové mě ohromně potěšila svojí filosofickou hloubkou, hereckým obsazením, náhledem do duševního života pro mě docela neznámých národních umělců – Voskovce a Wericha. Toto představení můžu doporučit všemi deseti, zasmějete se málokdy, za to ale budete učerovaní scénou, líčením herců a jejich projevy, především obsahem. Reduta boduje, možná mi jen nesedí Mikulášek, že jsem ji na půl roku zavrhla. Zdramatizovaná korespondence z Ameriky do Česka mezi dvěma spřízněnými dušemi.

Najít můžete i divadelní záznam.

více informací na stránkách Reduty

delitko

Ende gut, alles gut

Tímto představením se (snad) pokouší Mikulášek částečně shrnout a vysvětlit jeho působení v Redutě, jeho pojetí alternativního divadla a šoku. Toto je jedno z představení, které nesmím popsat. O vše byste přišli. Kritika to bude mít zatraceně těžký, taky se k ní často vyjadřují. Po inscenaci byl raut, kde jsme si mohli (ale neudělali to) popovídat s herci. Smutný konec loučení, když odchází umělecký štáb Reduty. Teď to bude zase něco jiného (ale těžko budu psát, že toho lituju, protože se mi Mikuláškovy režijní počiny nelíbily. Tím ho ale nechci kritizovat, každý má rád něco jiného.) Určitě se na představení jděte podívat, takové jste možná ještě nezažili :).

Zde můžete vidět video (na začátku je tam Shake, Shake, Shake, takže spíše ke konci. Někde tam jsem určitě já s Liborem :D. Prý si tu inscenaci udělali pro radost, tak proč ne :)

více informací ZDE.

DIVADLO BOLKA POLÍVKY

(foto z http://www.kulturniportal.cz/)

Můj báječný rozvod Geraldine Aronové si od diváků Divadla Bolka Polívky vysloužilo bouřlivý potlesk, kvůli Elišce Balzerové si všichni okamžitě stoupli. Jediná herečka nás bavila tři hodiny neustálým monologem (a samodialogem), žádné místo nebylo hluché.

Hlavní hrdinka je i přes svoji těžkou situaci plná humoru (ať už jde o sebeironii nebo jízlivost), líčí nám svůj život po dobu čtyř let, ve kterých procházela rozvodem se svým manželem, který má hlavu jako meloun.

Najít můžete i divadelní záznam. Například na youtube.com

anotace

delitko

Hrdý Budžes je ohromně milé představení, které bych chtěla všem doporučit. V Brně ho nejspíš dlouho neuvidíte, ale tak třeba v Praze. Herecký výkon Barbory Hrzánové jakožto žákyně 2. a 3. třídy se všemi hláškami její postavy, s její skvělou intonací, gesty i mimikou, to potěší snad každého. Jakoby jí to bylo šité na míru. Stejně jako u Mého báječného rozvodu si okamžitě po skončení všichni diváci stoupli a bouřlivě aplaudovali. U Bolka je to jedno z nejlepších představení, které jsem viděla. Líbily se mi ale i výkony jejích společníků a řešení malého počtu herců a scény. Ráda bych si přečetla i knihu Ireny Douskové.

Najít můžete i divadelní záznam. Například na youtube.com (jak se na to ale dívám, vlastní zážitek je k nezaplacení, sice místy až přeháněla, ale bylo to lepší :) )

Převyprávěnou knihu můžete najít zde.

Advertisements

Co na srdci, to v prstech

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s