Literatura

-ismy od Taschenu

Anne Ganteführer-Trierová: Kubismus

Kubismus - TaschenTenké a barevné knihy nakladatelství Taschen mě ihned zaujaly. Minimalismus, impresionismus, expresionismus aj. Jako první jsem si přečetla Kubismus, který mi mnohé osvětlil o stejnojmenném směru i zástupcích. Picasso, Braque, Léger se svým tubismem a další.

Kniha je prokládána fotkami umělců i obrazů, citáty a myšlenkami. Polovina knihy je teoretická, seskládaná z toho, co o kubismu říkali v tehdejší době a dnes, jak byl přijímán, jaké existují druhy atd., druhá část je potom složena z interpretace nejslavnějších děl zmiňovaných umělců i s informacemi o nich samotných.

Kniha mi velmi rozšířila obzory a můžu ji jen doporučit.

Mimo to, že jsem si našla mnoho obrazů a uložila do takového osobního katalogu, jsem si vypsala tyto citáty:

„Obraz nic nenapodobuje a oprávněnost své existence čerpá jen ze sebe sama.“ Albert Gleizes a Jean Metzinger

„Maluji věci, jak je myslím, nikoli jak je vidím.“ Pablo Picasso

„(…) Žádný génius nepadá z nebe: vzniká pomalu, namáhavě se klube na svět, musí se zbavit vlivů svých počátků a vytvářet nové, jiné hodnoty.“ Fernand Léger

„Příroda je podnětem k pocitu a já převádím tento pocit do umění. Chtěl bych odhalt to, co je v ženě absolutní, nejen jak vypadá.“ Georges Braque

„Pokud se umění neoprostí od předmětu, odsoudí se k otroctví.“ Robert Delaunay

Z přebalu: „Kubismus si klade plastické cíle. Spatřujeme v něm jen prostředek k vyjádření toho, co vnímáme očima nebo duchem, při využití veškerých možností, jež poskytují podstatné vlastnosti kresby nebo barvy. To se nám stalo zdrojem nečekané radosti, zdrojem objevů.“ Pablo Picasso

Cathrin Klingsohr-Leroyová: SURREALISMUS

https://encrypted-tbn3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQo_cOhAy4kdT2W49_BweZYPs_rtGOeTkF1Figl73LJJnzp8k8OZ nakladatelství Taschen jsem hodnotila už knihu Kubismus. V rozčlenění jsou knihy stejné, setkáme se zde s teorií, která je tvořená především citáty samotných umělců, fotografiemi, ukázkami a dobovými informacemi, na spodu strany jsou mé oblíbené historické souvislosti (tedy jen data a významné události). Po teoretické části, která je v knize Surrealismus velice krátká, následuje část s umělci a jejich obrazy. Zatímco u Kubismu jsem si o obrazech příliš nečetla, v knize Surrealismus je někdy vysvětlení potřeba. Každý si sice v obraze může najít sám co chce, ale aspoň mně se líbí, když se dočtu o okolnostech vzniku díla, které není tak lehce čitelné. O tom, co by mohlo znamenat v komparaci s umělcovými jinými díly, popřípadě s díly jiných autorů.

Velice mě zaujaly obrazy René Magritteho, Giorgio de Chirica nebo Wifreda Lama.

Mimo to, že jsem si našla mnoho obrazů a uložila do takového osobního katalogu, jsem si vypsala tyto citáty:

„…umělecké dílo nesmí mít rozum ani logiku. Jen tak se přiblížíme snu a duši dítěte.“ Giorgio de Chirico

„Dříve byli malíři blázniví a kupci obrazů při smylech. Teď jsou při smyslech malíři a blázniví kupci.“ Giorgio de Chirico

 „Umění smývá z duše prach každodennosti.“ Pablo Picasso

„Umění je lež, díky níž poznáváme pravdu.“ Pablo Picasso

Elger Dietmar: Dadaismus

Další kniha od nakladatelstí Taschen, na kterou jste si tu určitě už zvykli. Tentokrát Dadaismus, který mě jako směr příliš neoslovil. Smysl chápu, ale ty osobnosti mi moc blízké nejsou. Dadasofa. Struktura je stejná jako u dalších knih (Kubismus, Surrealismus), akorát je tu u jednotlivých děl více informací o autorovi a okolnostech díla než o díle samotném, zdá se mi. Také jsem trošku  víc pochopila Duchampa.

Najdete zde tyto umělce:

HANS ARP, JOHANNES BAADER, JIHANNES THEODOR BAARGELD, MARCEL DUCHAMP, MAX ERNST, GEORGE GROSZ, RAOUL HAUSMANN, JOHN HEARTFIELD, HANNAH HÖCHOVÁ, FRANCIS PICABIA, MAN RAY, KURT SCHWITTERS

Opět jsem si z knihy něco vypsala:

Citace: Dadaismus. Editor Uta Grosenick. Praha: Slovart, c2004, 95 s. ISBN 80-720-9661-3.

Zadní strana, o dadaismu:

Roku 1916 se v kabaretu Voltaire v Curychu konala schůzka umělců, spisovatelů, emigrantů a opozice. Ve stínu první světové války se tak začal šířit umělecký a literární styl známý jako dadaismus. Hnutí, které trvalo asi do roku 1923, bylo namířeno proti buržoazní ideji života a umění. Dadaismus nebral v úvahu logiku, morálku ani konvence, snažil se vytvýřet provokativní antiumění a odmítal každý estetický systém. Hlavními formami uměleckého výrazu byly koláž, montáž a asambláž či vymýšlení nových výtvorů – obrazů, soch nebo fonetických básní – spojováním libovolně vybíraných jednotlivostí z různých kontextů.

 

Naprosté odmítání všech pravidel a porušování všech existujících bariér se teď zdálo být jedinou vhodnou odpovědí na válku. (10)

 

V zápase o priority – a nejen ve sporech týkajících se původu slova dada – dadaisté většinou náhle smrtelně zvážněli. (10)

 

„Dadaistický manifest“ končí poznámkou: „Být proti tomuto manifestu znamená být dadaistou!“ Protiklad a nelogičnost patřily podobně jako u dadaistů curyšských mezi hlavní znaky berlínského dadaismu. (16)

 

„První mezinárodní dadaistická výstava“, která se konala ve dnech 30. června až 25. srpna 1920 v místnostech obchodníka s obrazy dr. Otty Burcharda, zůstává jediným pokusem dadaistů zdokumentovat všeobecný charakter hnutí prostřednictvím výstavy. (18)

 

Raoul Hausmann: Jeho navštívenka z roku 1919 ho bombasticky identifikuje jako „prezidenta Slunce, Měsíce a malé Země (vnitřní povrch), dadasofa, dadaraoula, ředitele dadaistického cirkusu“. Titul „dadasof“ mu udělili kolegové ze skupiny dada v Berlíně. (34)

 

Chci setřít pevné hranice, které se my sebejistí lidé snažíme nakreslit kolem všeho, čeho dosáhneme.“ Hannah Höchová

 

Přinutil jsem se odporovat sám sobě, abych zabránil tomu, že se přizpůsobím svému vlastímu vkusu.“ Marcel Duchamp

 

(Man Ray) Společně se sběratelkou umění Katherine S. Dreierovou založili v roce 1920 Société Anonyme, první newyorské muzeum současného umění. (86)

Z dadistických obrazů v této knize, přestože označovat dílo jako obraz, když dadaisté je nechtěli sami považovat za umění, je možná chybné, se mi líbil Le roi rouge od Johannese T. Baargelda:

https://i2.wp.com/24.media.tumblr.com/tumblr_lu18x9NMlZ1qzmdtmo1_500.jpg

Sylvia Martinová: Futurismus

Umění + akce + život = futurismus

Čtvrtou knihou z nakladatelství Taschen, která se mi dostala do rukou, je Futurismus. O tomto směru jsem věděla jen letmo z výstavy Rytmus + Pohyb + Světlo, kde se mi díla autorů líbila. Oslavují pohyb, rychlost, techniku – sice tento názor nesdílím, ale neměla jsem s futurismem žádný problém. To do té doby, než jsem o něm zjistila víc. Futuristé totiž mimo barevných a živých děl vedli i politický život. V jejich manifestu stojí: „Prohlašujeme, že nádhera světa je obohacena o novou krásu: o krásu rychlosti…“ a „Budeme oslavovat válku – jedinou hygienu světa -, militarismus, patriotismus, destruktivní činy anarchistů, velké myšlenky, pro které se umírá, a opovržení k ženě…“ Nejen jako ženě se mi takový názor ani za mák nelíbí.
Už vůbec ne někteří jeho představitelé, kteří tak vehementně tyto názory propagovali a aplikovali.

Jednoduše vyjádřeno, futurismus znamená nanávist k minulosti. Naším cílem je energicky bojovat proti kultu minulosti a tento kult zničit.“ F. T. Marinetti

Díla tohoto směru mě oslovují, ale myšlenky jejich autorů nikoli. Jak tedy odpovědět na otázku Líbí se ti futurismus? Lze oddělit autora od jeho díla? Podle mnohých ano, podle mnohých by se mělo hodnotit dílo nezávisle na čemkoli kromě něho samotného, ale to bychom příliš zaředli do teorie umění.

Abyste se dozvěděli něco dalšího o tomto směru, přikládám vám přímé citace z knihy, číslo před ne číslo stránky:

  • 14: „Silové linky“, což byl futuristický pojem pro dynamické barevné úsečky, kompozici rozpohybovaly, stejně jako čisté a zářivé odstíny barev, jež svou „panenskostí“ a „syrovostí“ odpovídaly revolucionářské náladě futuristů. Proto bylo značné množství jejich děl postaveno na agresivním kontrastu červené a modré.

  • 16: Simultaneita – Tento pojem založený na dynamice znamená současný průběh různých událostí a jejich krystalizaci v uměleckém díle. Simultaneita z nejširšího hlediska zahrnuje optické a emocionální vnímání právě tak jako vzpomínky a asociace myšlenek a pocitů.

  • 17: „Slova se mohou vyrovnat retgenovým paprskům – když je správně používáme, jsou schopné proniknout vším.“ Aldous Huxley

  • 40: Hudba a umění jsou dvě oblasti smyslové zkušenosti, které často bývaly, zvláště v prvních dvou desetiletích 20. století, výtvarnými umělci považována za jeden celek. Tehdy se obrazy často popisovaly hudebními termíny jako zvuk barev, varevné akordy, disonance a harmonie. (Russolo: Hudba)

  • 78: Ke zvláštnostem futurismu patří i to, že téměř všichni jeho představitelé stavěli své umění na teoretických úvahách, které prezentovali formou manifestu. Praxe a teorie se navzájem podmiňovaly jako v žádném jiném „ismu“ klasické moderny.

Advertisements

Co na srdci, to v prstech

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s