Divadlo

Očistec: Osudová komedie o nápravě rockerů

(foto ze stránek mdb: http://www.mdb.cz/inscenace-15/?hra=254)

Jsem ráda, že na tuto osudovou komedii nemusím psát plnohodnotnou recenzi. Nezanechala ve mně dojem, který jsem očekávala, ale to může být vždy způsobené tím, že sedím na kraji a dívám se přes tyčky nebo přemýšlím, kam se po přestávce přesunu, abych viděla líp. Nebo to mohly způsobit rockové koncerty s fanoušky, kdy mi bylo trapně, že stovky lidí v hledišti sedí a chovají se, jako kdyby sledovaly komorní činohru – přitom mohly pískat, máchat rukama a povzbuzovat, jak se to na koncertech dělá. Ale přece jen jsme v divadle, a tak jsem měla nepříjemný pocit, že jsou herci zklamaní, když se snaží nás rozhýbat, ale my nic. A taky, že jsem záprtek.

Příběh této hry je jiný. Překvapí svojí formou i dějem. Navazuje na Peklo, které bylo na jevišti MDB uvedeno v roce 2008. Jedná se o druhý díl trilogie. Očistec to v konečné fázi spíš byl pro ty, kteří chtěli provádět očistec na rockových muzikantech. Jeden závislý na sexu, kvůli čemuž se zavíral i do ledničky (JerryDušan Vitázek); druhý závislý na jídle, tedy zastupující poživačnost (Bas Jiří Mach); a třetí jejich kápo s vysokým egem (Deny Stano Slovák). Všichni pomocí ukázek zjistili, v čem je jejich obsese zákeřná, zároveň se jí ale nevzdali a naopak klášterním myškám ukázali, co dokáže s člověkem udělat hudba. Divím se, že na plakátku (nehoře) není Stano Slovák, ten tu měl asi největší roli. Místo něj můžeme vidět němého bubeníka Divouse (Jaroslav Záděra), který se objevil jen na začátku a na konci. S Márií Lálkovou však sehrál skvělé bubenické číslo na desku stolu.

Ocenila bych především scénář, který byl propracovaný a v přednesu několika monologů se mi opravdu zalíbila práce s hlasem Stano Slováka (celkově si myslím, že někteří herci MDB by mohli parádně namluvit audioknihu). Dále samozřejmě hudba Zdenka Merty. Četla jsem v ročence, že kdykoli se objeví na repertoáru dvojice Moša, Merta, lidé se hrnou do divadla jako stádo srn.

Co se týče jednotlivých scén, které jsou, předpokládám, především zásluhou režiséra Stanislava Moši, některými bych vás ráda navnadila. Celkově všechny ukázky, kterými se řád snažil napravit rockery, byly dobré. Například se tu objevilo koupání v krvi a zabíjení nebohých pan alá hraběnka Báthory (Tereza Martinková). Dále, a tu považuji za nejlepší, souboj malého Stalina a Hitlera v šachu, kdy šachovými figurkami byli skuteční lidé, kteří se dle pravidel pohybovali po šachovnici. Spojilo se tu vše. Precizní kostýmy Andrey Kučerové, promyšlená choreografie Hany Kratochvílové a Anety Majerové, úderná a strhující hudba Zdenka Merty a precizně zvládnutá scéna vytvářející celkový dojem Stanislava Moši. Pochopitelně také herecké výkony všech zůčastněných. Další ukázkou byl harém, který byl dobře provedený kostýmově, ale jeho smysl jsem nepochopila.

Víc nebudu psát. Snad jste si po přečtení sami vytvořili o hře obrázek a zjistili, jestli by vás zlákala.

Psáno ze dne 23. 1. 2013

Advertisements

Co na srdci, to v prstech

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s