Filmy

Jeden den Andreje Arsenějeviče (1985)

Takové kritické zhodnocení :)

Dokumentární film je mezi diváky poměrně oblíbeným žánrem, přestože existuje mnoho typů dokumentu a ne všechny každému vyhovují. Zaměřme se na životopisný. Já jako divák očekávám, že mi životopisný dokument přinese důležité informace o osobě, o které pojednává, že vypíchne ty důležité momenty v jejím životě, tvorbě atd., dostanu se s ní do přímého kontaktu – nejlépe osobní záběry, popřípadě aspoň fotografie. Dozvím se i názory ostatních lidí nebo odborníků.

Tento snímek je však naprosto odlišný od běžných životopisných filmů, což může člověka vyvést z míry. Divákovi může trvat, než najde linii, po které se dokument ubírá, nit, která spojuje jednotlivé části, které jsou tři. Jedna část je tvořena natáčením amatérské kamery a my můžeme sledovat shledání režiséra A. A. Tarkovského se svým synem, když on sám bojuje s těžkou nemocí v posteli. Tato amatérská kamera poměrně výrazně narušuje celkovou uměleckost dokumentu, ale osobní záběry jsou dojemné a důležité, protože nám umožňují se s režisérem setkat před jeho smrtí  v tváří tvář. Druhou část tvoří samotná akce z jeho tvorby, z režírování filmu Oběť. Dozvídáme se o jeho stylu točení, o tom, jak si dává záležet na vyznění svých snímků, a že nic nenechává odborníkům, ale do všeho se zapojuje sám. Třetí část je pak tvořená částmi jeho filmů a srovnáváním s realitou jeho života. Velice zajímavé je především to, že na začátku jeho prvního filmu vidíme živý rozkvetlý strom a na konci posledního snímku strom ztrouchnivělý, přestože režisér ještě o své blížící se smrti nevěděl. Je to pomyslný kruh, který je stejně mystický, jako když ve snu k Turkovskému promlouval Boris Pasternak a řekl mu, že natočí jen sedm filmů. Jen sedm? Ano, ale dobrých.

Scénář se nádherně hodí k filmům Turkovského a celkovému vyznění dokumentu se svojí až poetičností, která krásně dokresluje záběry z jeho uměleckých filmů. Právě i díky této poetičnosti zjišťujeme, jak výjimečný režisér to byl. Kolik píle, fantazie a umu vkládal do svých děl. Nespokojil se s málem, nespokojil se s klišé, ale tvořil kusy na nejvyšší úrovni.

Vše dokresluje příjemná hudba.

Dokument to tedy rozhodně není obyčejný. Je netypický – a to je na něm výjimečné.

na csfd.cz

Reklamy

2 thoughts on “Jeden den Andreje Arsenějeviče (1985)

Co na srdci, to v prstech

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s