Filmy

John Cage – Nemám co říct a říkám to

Dokumentární film je mezi diváky poměrně oblíbeným žánrem, přestože existuje mnoho typů dokumentu a ne všechny každému vyhovují. Zaměřme se na životopisný. Já jako divák očekávám, že mi životopisný dokument přinese důležité informace o osobě, o které pojednává, že vypíchne ty důležité momenty v jejím životě, tvorbě atd., dostanu se s ní do přímého kontaktu – nejlépe prostřednictvím osobních záběrů, popřípadě aspoň fotografie. Dozvím se i názory ostatních lidí nebo odborníků.

Životopisný dokument o Johnu Cageovi nám přinesl vše a ještě víc, přesto však má i své nedostatky. Už samotný název, Nemám co říct a říkám to, vypovídá o filosofické duši tohoto člověka. Dokument se prohýbá pod jeho myšlenkami a poznatky, které diváka nutí si je ihned zapsat, aby o nich mohl později přemýšlet – popřípadě o nich přemýšlí hned a nevnímá další informace a záběry. Pokud o Johnu C. nic nevíme, dozajista nás tento umělec musí uchvátit. Člověka tak podnikavého, svého, neotřelého a nápaditého těžko potkáme na každém rohu. Jeho preparace klavíru, kdy mezi klavírní struny vkládal předměty, aby klavír mohl zastoupit více nástrojů, přestože ne až tak uším lahodná následná hra v sobě skrývá určitou dynamiku a napětí, které se dá převzít i od hudebníka, který na klavír hraje. Dále myšlenka, že na vše se dá hrát a každý člověk může být hudebníkem je povznášející a velmi humánní, inspirovat se lze od samotného Johna C., před kterým stála zeď jeho vlastního hudebního omezení – ale on do ní bušil hlavou a nedal se porazit.

Jako o jedinečné osobnosti nám dokument řekne dost a podá mnoho důkazů, ukázek a příkladů. Setkáváme se přes obraz osobně s tímto umělcem, s jeho počínáním, s názory jeho spolupracovníků – což je nenahraditelný materiál. Pokud však chceme hodnotit dokument jako vzorek kinematografie se vším všudy, musíme bohužel konstatovat, že kromě obsahové stránky snímek až takovou perlou není. John C. Je výjimečný, ale jen z toho dokument živ není. Chybí zde nějaká spojitost mezi jednotlivými scénami, přestože můžeme být rádi, že se zde režisér nijak obšírně nezaměřoval na jeho dětství. Výkon kameramana není nijak zajímavý, obal, ve kterém je Cageův život, je obyčejný, což zážitek ze snímků může někomu narušit.

Zahradník, houbař, hráč šachu. Lepší smích než pláč. Obracení se do východního náboženství, porušování pravidel, to vše tvoří Johna Cagea, skvělého a unikátního člověka, který se mezi námi objevil a zůstává. Nepochopitelný charakter, osobitost ve všem, co dělá. K tomu hlubokomyslný filosof. Zanechá v lidech stopu, na kterou se nedá zapomenout. Co se týče samotného dokumentu, všechna kvalita je v obsahu.

na csfd.cz / fotka ze stránky: http://www.musinetwork.com/foros/index.php?topic=2239.0

Reklamy

Co na srdci, to v prstech

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s