Divadlo

Městské divadlo Brno: Kvítek z horroru (muzikál)

(foto z http://www.mdb.cz/inscenace/257-kvitek-z-horrroru/)

(Tuto hru jsem viděla v úterý 4.12.2012)

Režii Kvítku z horroru si vzal na starosti Petr Gazdík, kterého můžeme znát z představení jako jsou Bídníci, Čarodějky z Eastwicku nebo Papežka. Hra měla premiéru v roce 1982, svoji inscenaci uvedlo Městské divadlo Brno až letos. Na začátku jsem se lekla, že hra vykradla Den trifidů, ale naštěstí je tam podobnost velmi malá. Ústřední postavou je zvláštní rostlina, která během hry naroste do obrovských rozměrů. Nejen to, ona dokonce mluví a i zpívá. Hlas jí propůjčil Dušan Vitázek, který získal i menší roli náruživého pacienta masochistického dentisty. Svojí vášní pro bolest, zrezivělou vrtačku a se svojí slovenštinou a TY KOKOS odrovnal nejen dentistu, ale i celé publikum. Já osobně to vidím jako nejlepší scénu celé hry, (bohužel) i také jako jeden z nejlepších výkonů. O tuto rostlinu se stará mladý nešikovný zahradník Seymour, který ji pojmenoval Audrey Druhá, podle své kolegyně Audrey, do které je zamilovaný. Překvapilo mě, že Lukáš Janota a Markéta Sedláčková nemají nijak výrazný hlas, přestože to koneckonců byly hlavní postavy. Na druhou stranu se ale hlas k postavám hodil, kdyby zpívali jak slavíci, těžko by se dalo uvěřit, že on je nešika a ona holka s temnou minulostí, která nedokáže říct Ne násilníkovi, svému příteli – onomu šílenému dentistovi. Toho ztvárnil Martin Havelka, jeden z nejlepších herců MDB (dle mého názoru). Postavě tak dal náboj a správný výraz. Stejně tak dalším postavám, kterých se ujal ke konci. Dále si zde zahrála Svetlana Janotová (její hlas mě stále udolává), Hana Holišová, Marta Prokopová a Zdeněk Bureš.

Co se týče příběhu, dle recenze je to: Parodie na různé brakové žánry včetně hororu, červené knihovny či béčkových muzikálů vychází z jednoduchého předpokladu: dobrá satira nepotřebuje přehrávání ani okatou symboliku. … Mně osobně tato inscenace přišla jako směs všeho, co napsala, ale doteď si nejsem jistá, jestli ji považuji za dobrou satiru. Jestli na mě nepůsobila jen jako ta směs žánrů, které měla parodovat. Jak jsem totiž měla poznat, že se jedná o parodii a ne špatně vymyšlenou hru?

Ocenit bych nakonec ale chtěla opět kulisy, které byly celkem jednoduché, ale s efektivní rychlostí se měnily. Z obchůdku byla najednou ordinace a naopak. Dál také krásné kostýmy, které střídali herci jako ponožky – a opět s obdivuhodnou rychlostí.

Další důležité informace ze stránek mdb.cz:

Autor Howard Ashman, Alan Menken
Režie Petr Gazdík
Asistent režie Milan Němec, Anna Maria Formánková
Překlad Ivo T. Havlů
Kostýmy Aleš Valášek
Dramaturg Klára Latzková
Scéna Aleš Valášek
Hudební nastudování Dan Kalousek
Dirigent Dan Kalousek,Martin Procházka
Korepetice Monika Jakubíčková,Jaroslava Michalíková
Choreografie Lucie Holánková
Asistent choreografie Simona Lepoldová
Dramaturgická spolupráce Ondřej Doubrava
Hudební aranžmá Igor Vavrda
Vokální nastudování Karel Škarka

fotogalerie

Advertisements

Co na srdci, to v prstech

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s