Literatura

Ira Levin: Stepfordské paničky

Obal knihyMusím vám říct, že Stepfordské paničky od Ira Levina na mně zanechaly hluboký dojem. V duchu jsem křičela: Tak to přece nemělo skončit! Abych se uspokojila, mohla jsem si vybavit o něco horší film, ale i tak jsem věděla, jak to dopadlo ve skutečnosti. Bezvýchodně. Beznadějně. A já hloupá to dočetla v přestávce na představení Cimrmanů. Nack, nack.

Možná jste jako já slyšeli hanu na film SP, protože je jiný, a jak to bývá i daleko horší než kniha. S tím bych nesouhlasila. Film je skutečně docela jiný, ale už proto bych ho s knihou ani nesrovnávala. Nenabízí to stejné, pointa je docela jiná, nekončí to bezvýchodně, protože takový absolutní konec jako v knize by diváci asi nerozdýchali. Postavy jsou tam taky docela jiné. Filmu děkuji za představu o tom, jak vypadá městečko, paničky, jak vypadá hlavní hrdina Joanna a Bobbie, a to je tak všechno.

Pokud vás kniha vynervuje, podívejte se na film. Mně se líbilo oboje, obě tyto formy mají něco do sebe. Původní příběh, tedy knižní, má však větší dávku napětí vystavěnou na detailech, a konec vám doslova podkopne nohy.

Ráda bych sem připojila diskuzi pro ty, kteří knihu četli. Většinou si o knihách nemám s kým povídat, protože lidi kolem mě buďto nečtou, nebo čtou jen Jane Austenovou, nebo čtou jen českou literaturu (Lí), nebo se s nimi o knihách obecně nebavím. Diskuzní otázky pod těmito řádky jsou tedy SPOILER… Najde se někdo, kdo to četl?

  • Příběh mi v jednom přišel takový nereálný a nesrovnatelný s dnešní společností. Proč by muži chtěli takové domácí puťky? Nakonec by je přece omrzelo, jak nemají vlastní názor, nedokáží inteligentně pobavit společnost (vlastní inteligencí, ne nainstalovanou), nemůžou je obdivovat a nemůžou být upřímně obdivování. Nebo ne? Názor nějakého muže?
  • A taky nechápu, proč by se Joanny chtěl Walter zbavit. Ve filmu právě tuto psychologickou skvrnku docela dobře vyřešili, ale v knize ne. Joanna byla přece kromě toho malování, na které ji upozornil, docela příjemná a v pohodě. U Bobbie bych to možná ještě pochopila, kdybych musela. U té černošky to chápu, že manžel nechtěl vybočovat, když černoši měli takové všelijaké nejisté postavení.

 

Reklamy

2 thoughts on “Ira Levin: Stepfordské paničky

  1. Mám tu knihu ráda stejně jako další romány Levina.
    Film mě napoprvé nemile překvapil, ale když jsem ho viděla za delší čas, už jsem věděla, že nemám čekat knižní příběh, ale milou limonádu pro pobavení – a už mi to vůbec nevadilo…
    A neptej se mě, proč by muži chtěli domácí puťky bez inteligence… Řekla bych… prostě proto, že jsou muži…? (včetně Waltera).

Co na srdci, to v prstech

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s