Literatura

Robert Fulgum: Slova, která jsem si přál napsat sám

Slova, která jsem si přál napsat sám

Sbírku citátů a názorů Roberta Fulghuma: Slova, která jsem si přál napsat sám, vřele doporučuji všem, kteří čtou rádi dobré a neznámé citáty, které nějakým způsobem mohou ovlivnit jejich smýšlení. Kniha není jen o citátech, ale taky o jejich rozvržení a o úvodních slovech jednotlivých kapitol. Mě osobně tato kniha dost uklidnila. Věřím, spíš vím, že je to jedna z knih, kterou otevřu víckrát a vždy v ní najdu něco zajímavého. Jednotlivé pasáže mi během let řeknou nové a nové věci. A toho si velmi cením.

Co se mi na knize líbí dnes, uvidíme příště:

  •  Když se pod své výroky podívám hodně hluboko, spatřím tam ve spodních vrstvách myšlenky druhých. Sice jsem se velmi snažil, abych promlouval vlastním hlasem, ale teď si uvědomuju, že hodně z toho, co jsem napsal, není ani originální ani jedinečné. V mých větách jako ozvěna znějí výroky jiných lidí, moje věty je imitují. (strana 12)
  •  Ještě nikdy žádný pesimista neodhalil tajemství hvězd, ani nedoplul k neznámé zemi, ani lidskému duchu neobjevil nové nebe. Helen Kellerová (strana 41)
  •  (…) jestliže člověk zamíří bez váhání tam, kam ho vedou jeho sny, a vynasnaží se žít životem podle svých představ, dosáhne výsledku, s jakým se běžně nesetká. Henry David Thoreau (strana 52)
  •  Co je věčným a vlastně nejdůležitějším problémem svobodné společnosti?
    Je to problém jednotlivce, který se domnívá, že jeden člověk se v osudu oné společnosti nijak neodrazí.
    Je to problém jednotlivce, který ani nechápe podstatu svobodné společnosti a co je k jejímu fungování vlastně potřeba.
    Je to problém jednotlivce, který nechápe, jak se moc jednotlivých jednotek násobí, pokud jsou suverénní.
    Je to problém jednotlivce, který se na jedno stisknutí páky hlasovacího zařízení dívá z hlediska numerického a nikoliv historického.
    Je to problém člověka, jenž si vlastně neuvědomuje ony miliony cihel, které musel po celá staletí jednu po druhé někdo klást na konkrétní místo, aby nakonec tento člověk mohl přebývat v podkroví svobody. Takový člověk také necítí žádné zvláštní závazky vůči těm, kteří onu budovu stavějí ještě dnes, ani vůči lidem, kteří v ní budou muset za okolností lepších či horších bydlet po něm.
    Je to problém jednotlivce, který nevnímá přímou spojitost své osoby s rozhodnutími, jež jeho jménem přijímá vláda. Z toho důvodu se také nijak zvlášť nepídí po informacích nezbytnných pro pochopení, jak vláda k oněm konkrétním rozhodnutím dospěla.
    Zkrátka a dobře, hlavním problémem svobody představuje jednotlivec, který podceňuje své místo v dějinách. Norman Cousins (strana 78)
  • Ten, kdo bude žít pro druhé, bude mít velké potíže, jež mu však budou připadat nepatrné.
    Ten, kdo bude žít pro sebe, bude mít malé potíže, jež mu však budou připadat obrovské. William R. Inge (strana 87)
  •  Jestliže budete pořád dělat to, co vždycky – vždycky dostanete jen to, co jste už měli. (strana 100)
  •  Od samého počátku své existence si lidé dopřávají málo radostí. Právě to, moji milí bratři, náš prvotní hřích. Chce se mi věřit jedině v Boha, který umí tančit. Henri Matisse (strana 118)
  •  Nemůžeš-li mít svět, jaký chceš, miluj ten, který máš. (strana 142)
  •  Bůh nedělá pomerančový džus; Bůh dělá pomeranče. Jesse Jackson (strana 187)
  •  Jednotlivé notě dává význam jedině ticho z obou stran. Anne Morrowová-Linderberghová (strana 203)

FULGHAM, Robert. Slova, která jsem si přál napsat sám. 1. vyd. Praha: Argo, 1998. ISBN 80-7203-112-0.

Advertisements

One thought on “Robert Fulgum: Slova, která jsem si přál napsat sám

Co na srdci, to v prstech

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s