Literatura

Stephen Mitchell: Princ Žabák

Princ žabák

Nejlépe knihu vystihuje tato anotace ze stránek cbdb.cz: V této pozoruhodné knize Stephen Mitchell velmi odvážně rozšiřuje formu klasické pohádky, přičemž klade důraz na etické poselství transcendentní povahy lásky. Princ Žabák je příběh o lásce zádumčivého žabáka k vzdorovité a trochu pyšné princezně, která se zamilovala proti své vůli, ale její nekompromisnost jí pomohla stát se tou, která ve skutečnosti byla. Mitchellova pohádka je půvabná kniha, která se obojživelně pohybuje od příběhu k meditaci a zpět, od hrubosti k jemným nuancím, od pošetilosti k vznešeným myšlenkám. Dojemný příběh o Žabákovi a jeho cestě k lidské podobě je plný překvapení a odvíjí se jako sen, jenž vybízí k zamyšlení, otevírá srdce a nastavuje zrcadlo duši vnímavého čtenáře.

Tuto knihu jsem si půjčila zcela náhodou. Hledala jsem knihy od Davida Mitchella, nepodívala jsem se na jméno a půjčila si tuto knihu a až doma zjistila, že je to od Stephen Mitchell (a teď nevím, zda je to žena či muž, ale píše to v mužském rodě vypravěč). Přesto jsem nadšená, jaká skvělá kniha se mi to dostala do rukou a mohla jsem si ji přečíst.

Znáte přece tu klasickou pohádku o princezně a žabákovi. Tak tento spisovatel rozvíjí zkrácenou verzi a obohacuje ji o historický kontext (renesance, kde se natrhla realita a začala mluvit zvířata atd. – což vysvětluje všechny pohádky), o myšlenky a psychologii jednotlivých postav atd. Je to velmi zajímavé a úsměvné :) Knihu jsem přečetla za jeden večer a můžu ji vřele doporučit.

Vypsala jsem několik ,,hlášek“, které mě pobavily:

(Strana 115) Královna: ,,Je pravda, že jsem si svého zetě představovala jako vysokého, pohledného Francouze. A ne-li Francouze, tedy alespoň Západoevropana, a ne-li to, alespoň člověka.“

(Strana 145) Princezna k žabákovi ve snaze proměnit ho v prince: ,,Ty mi teď musíš plně důvěřovat. A já tě musím vzít a mrsknout s tebou o zeď.“
(Strana 146) ,,A vůbec,“ pokračovala princezna, ,,železo se má kout, dokud je žhavé.“
,,S prominutím, Princezno, vám se to lehko řekne. Vy budete jen házet.“

A jedna myšlenka:

(Strana 125) V době krize, kdy je člověk přesvědčený, že svému slibu nemůže dostát, ale přesto je jím vázán až za pomyslné hranice svých možností, je proto slib vstupní branou do jeho nitra.

Reklamy

Co na srdci, to v prstech

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s