Literatura · Povídkové antalogie

Maupassant: V rodině a jiné povídky

Maupassantovy povídky jsou zajímavé, poutavé a překvapivé. Velice přesně a dobře vystihuje psychiku lidí v nejrůznějších situacích.

Níže mám popsané jednovětné hodnocení a vlastní obsah.

Povídky: převážná většina je kraťoučká

H = hodnocení

O = vlastní obsah

– Podnik paní Tellierové

Hodně dlouhá povídka o milých prostitutkách, které se na jeden den setkaly s venkovským životem, když jela jejich bordelmáma na křest sestřina dítěte.

V rodině

Povídka je o rodině, kde v jednom patře domku bydlí manželka s mužem a dvěma dětmi a nad nimi matka, kterou ta manželka nemůže vystát, protože jí dělá naschvály. Jednou matka upadne a zemře, tak ji rodina položí na postel a zapálí u ní svíčky. Muž stále pláče, ale žena ho donutí přenést skříň a hodiny, aby je nevzala jeho sestra, která přijede druhý den. Také k ní zve kamarádky, aby se na ni podívaly, její děti své kamarády. Potom jim dojdou svíce, tak chtějí vzít dvě od ní. Dcerka s hrůzou příběhne, že babička chodí po bytě. Ona totiž neumřela, pouze upadla do smrtelného spánku. Vše slyšela. Sestra nejspíš shrábne všechen její majetek kvůli tomu, jak o ní manželka syna smýšlí, přestože se o ní tak dlouho starali.

Šimonův tatínek

H: Tato povídka je srdcervoucí, ale moc pěkná.

O: Povídka je o chlapci, který se chce zabít utopením, protože mu děti stále nadávají, že nemá tatínka. Zastihne ho však kovář a řekne mu, ať to nedělá. Chlapec na něm vyprosí, aby on byl jeho tatínek, a tak svolí. Kovář však ví, že jeho maminka si ho nevezme, protože se jednou spálila, když jí muž namluvil, že si ji vezme a nevzal, měla s ním však syna, toho malého chlapce. Trpěla tím, jak se o ní mluví a jak trpí její syn.
Chlapec mohl tedy říkat, že má otce, po čase se mu však začali zase smát, že to není jeho otec, když není s jeho maminkou.
A tak kovář za ní šel a ona nakonec svolila. Mohl tedy chlapci říct, jak se jmenuje celým jménem, a že každému, kdo se mu bude posmívat, dá co proto. A nikdo se mu už neposmíval, protože každý by chtěl mít tatínka, jako on.

Pěkně tam bylo řečeno, že ti chlapci, jejichž otcové byli alkoholici a tyrani, se tomu klukovi smáli, že otce nemá…

– Na silvestra

H: Tato povídka se mi moc líbila :)

O: Povídka o muži, který na Silvestra nechtěl být sám, a tak si najde jednu boubelku – prostitutku – na ulici a pozve si ji domů. Stane se však, že začne najednou rodit, nastane peklo, shání doktora, žena mu potřísní celou postel. Neprozradila, že je těhotná, protože chtěla být v teple. Potom ji vyhodil, byla vyhublá jako kočka, ale na ulicích ho stále sledovala.

– Venkovský příběh

– Závěť

H: Docela pěkná a dojemná povídka o ženě, která se vzepřela aspoň po smrti.

O: Povídka je o smrti jedné utiskované ženy. Manžel jí byl nevěrný, syni jí neprojevovali úctu a neměli se k ní, kromě jednoho (byli tři), který ji miloval. Tomu také odkázala všechen svůj majetek i se slovy, že tohoto syna nemá se svým mužem, ale se svým milencem, jehož láska jí byla oporou. Byla to tichá myška, ale teď po smrti řekla vše. Syn dal nějaké jmění i nevlastním bratrům a odešel z domova.

– Syn
O: Povídka o muži, který v jednom hostinci znásilnil mladou služtičku, která pečovala o jeho nemocného kamaráda. Po pár letech přijel a zjistil, že zemřela při porodu a nechala syna, který je idiot. Zjistil, že je to jeho syn, jezdil za ním, neřekl mu to, jakkoli mu pomohl, ublížil mu, protože za peníze i šaty kupoval alkohol a stával se z něj hrubián. Spal s koni a nebyl vůbec inteligentní. S kamarádem pak uvažují, kde všude mají asi děti.

– Královna Hortenzie
H: Tuto povídku jsem četla dávno, moc mě nezaujala.
O: Povídka o ženě, která byla velice samostatná, rázná, nikoho u sebe nechtěla. Když umírala, přijela rodina, spíš asi kvůli věnu. Zemřela, přestože do konce křičela, že nechce.

– Dítě

H: Tato povídka je srdcervoucí.

O: Povídka o muži, který se zamiloval a oženil a kvůli té ženě opustil a ignoroval svoji milenku. Po roce mu dojde dopis od lékaře, ať okamžitě přijde, že porodila dítě a umírá a chce ho naposled vidět. Slibuje mu, že to dítě je jeho. Tak si ho vezme, své ženě vše poví a ta se rozhodne, že si dítě nechají.

Strýček Julius

H: Tato povídka je pěkně napsaná, ale pointou mě až tak nenadchla.

O: Povídka je o rodině, která stále doufá, že jí přijdou peníze od strýčka Julia, který by za okradení své rodiny vyhoštěn do Ameriky, ale prý se mu tam vede dobře a pošle peníze. Deset let se neozval, ale upozorňoval je na to. Rodina je chudá a Julius je jejich jediná naděje na lepší život. Jednou si vyjedou na parníku, protože se mladší dcera zasnoubila. Tam je takový vandrák, který otvírá za pár peněz ústřice. Poznají v něm toho strýčka Julia, jejich jedinou spásu, neprozradí se mu, ale až na syna, který mu dá pětifrank, se zlobí, jaký je to ničema a jak je jejich sen zničen.
Vypravěč je právě ten syn, který od té doby dává všem bezdomovcům pětifrank.

– Nemoc malého Ondřeje

H: Tato povídka končí tak, jak bych nečekala, ale jak vypadá často krutá pravda…v té době vypadala

O: Povídka o ženě, která si najde milence. Její syn ale stále řve, ztichne jen, když ho přenese na postel. Její milenec se naštve a začne ho štípat. Pak brečí zase jen na posteli. Manžel, který se vrátí, se hrozně diví, a pak objeví ty štípance po celém jeho tělíčku. Vyhodí chůvu a ta si už nikde nenajde práci.

– Pan Parent

O: Povídka o muži, který byl velice hodný, až hloupý, důvěřivý, ale rozčilujícím způsobem, hlavně pro jeho ženu. Ta na něj bylazlá, i služka, jen synáčka miloval. Od služky se po čase dozvěděl, že jeho žena má milence, jeho nejlepšího přítele, s kterým je od počátku vztahu, protože si ho nemohla vzít, když neměl žádné peníze. Mužem opovrhovala a ani syn není jeho. Vyhodil je oba, syna jí dal, ale trápil se dvacet let vzpomínkami a pochybnostmi, jestli je syn jeho, nebo ne. Jednou se vydá na venkov a potká tam tuto rodinku, spokojenou, zatímco z něj byl až galejník. Hrozně jim vynadal, jak ho trápili, že Jiří je možná jeho syn, že žijí z jeho peněz, které jim posílá atd. A nechal je tam celé rozhozené a odešel. Ať nemají asi tak spokojený život.

– Ve vlaku

– Otec

H: Docela pěkná povídka, až tak smutně na mě nedolehla.

O: Povídka o muži, který měl přítelkyni a ta s ním čekala dítě. Když se to dozvěděl, beze slova ji opustil. Po pár letech ji jako osamělý muž potkal v Bolognském lesíku. Když ho viděla, utekla. Za ruce vedla dvě děti. Velice toužil aspoň obejmout svého syna, tak napsal dopis jejímu manželovi, který mu to dovolil. Objal ho a pak utekl jako zloděj.

– Přiznání

O: Povídka o ženě, která byla už odmala předurčena plést intriky atd. Vzala si muže, který se jednou opil a zahnul jí. Tak ho to tížilo, že se jí svěřil a ona se mu začala hrozně smát a odešla. Pochopil, že ona ho podvádí neustále…

– Maličký
H: Velice smutná, ale pěkná povídka

O: Povídka o muži, který až chorobně miloval svoji ženu. A její dítě také, přestože zemřela u porodu. Měl velmi dobrého přítele ještě za jejího života a s ním dítě hrozně rozmazlovali. Přítel se k němu choval jako k vlastnímu synovi. Bylo mu 9, jedl jen sladké a byl hrozně rozmazlený. Až mu chůva řekla, že přece není jeho, ale jeho přítele. Oběsil se a dítě zanechal jeho příteli – synově otci.

Zpověď

H: Tak tato povídka je opravdu silná. Jak na vás zapůsobí pointa, tak působí celá tato povídka.

O: Byly dvě sestry, Zuzana a Markéta. Zuzana si měla brát svého snoubence, ale ten týden před svatbou zemřel. Zařekla se, že si nikoho nevezme a taky, že nevzala. Její sestra Markéta plakala a taky se rozhodla, že si nikoho nevezme a bude žít se sestrou. Celý život byla jaksi nemocná a strádala, až na smrtelné posteli konečně mohla říct, co v sobě ceou dobu dusila. Ona totiž zabila toho jejího milého, když mu do jídla dala sklo. Milovala ho a nechtěla, aby měl ani jednu. Sama si vzala taky sklo, ale nezemřela, možná proto byla potom tak nemocná. Prosila sestru o odpuštění.
Smutné bylo, jak Zuzana vzpomínala na život, který spolu mohli krásný žít, na jejich první polibek, který byl i posledním, ale v poslední vteřině Markétina života jí odpustila.

– Otec a syn

H: Tato povídka je velice zajímavá svým koloběhem.

O: O otci Hautovi, který si prostřelí břicho při lovu a prosí syna, aby se postaral o jeho milenku v Rouenu (jeho žena už dávno umřela). Splní tedy jeho slib a zjistí, že ta žena je velice milá a má syna, tedy jeho bratra. Otec za ní jezdil každý čtvrtek, tak za ní také přijede ve čtvrtek a poté další čtvrtek, aby s ní vyřídil pozůstalost, kterou připíše na syna. Od té doby k ní jezdívá zase on každý čtvrtek, protože se cítí sám, vždy byl s otcem, možná že se stane i jeho milenkou, ale je to takový roztomilý koloběh, když pro něj měla nachystané jídlo jako pro otce, víno, Emilek tam běhal…

– Výlet do Marseille

H: Až docela vtipná povídka.

O: Povídka o muži, který si uvědomil, jak žije sám. Vydal se tedy za synem, o kterém věděl, ale nikdy ho neviděl, občas mu poslal hodně peněz a slyšel, že je to učený pán. Doma měli nepořádek, spousta harampádí, manželka rozjívená, děti křičící Tátó, česnekové a jižanské. Utekl před tím a už je nechtěl vidět.

– Sirotek

H: Docela dobrá a smutná povídka

O: Povídka o ženě se spáleným obličejem, která adoptovala sirotka. Milovala ho, on ji, ale když zestárl, stále se na ni díval a mlčel. A byl začtený do knih. Děsilo ji to, začala se ho bát a byla vyděšená v tichém domě. Chtěla utéct, ale někdo ji zabil a nechal v příkopě. Obvinili toho sirotka, ale ten měl alibi. Taky týdny plakal. Pak na každého mile mluvil a sděloval svoje názory, začali ho mít rádi a stal se starostou.

– Čekání

H: Tato povídka se mi zdá skvělá

O: Povídka o ženě, které zemřel manžel. Mohla tak udělat ze svého bývalého milého svého milence a z jeho ženy svoji přítelkyni. Syn měl toho milence taky moc rád, dokud je neviděl. Byl zhnusen a utekl. Nikdo ho už nikdy nenašel a dokud ho milenec nenajde, nechtěla vidět ani jej. A tak žila 20 let v mukách, protože syna i milence milovala a žila v samotě. A toto svěřuje knězi, který z toho také plakal.

– Pan Iokaste

H: Moc pěkná povídka, souhlasím s vypravěčem.

O: Povídka je o muži, který se zamiloval do jedné krásné ženy. Byla vdaná, ale s milencem čekala dítě. Prosila ho, aby jej vychoval. Manžel dcerku poslal pryč a milenec ji patnáct let neviděl. Potom její muž zemřel a on pátral po tom, co se stalo s jeho dcerkou. Potkal ji a byla zrovna ve věku jeho milé, když zemřela. Trpěl vášní k ní, otcovskou i mileneckou. Zamilovala se do něj. Její matce slíbil, že se o ni postará, i kdyby měl porušit zákon. Stal se jejím milencem a byli spolu šťastní. Přestože byl její otec.

– Paní Hermetová

O: Povídka je o matce, jejíž syn umírá na neštovice (či co). Ona naříká a naříká, ale ne nad ním, ale nad sebou, že se snad nakazí. Ani v poslední vteřince za ním nechce jít, přestože je jeho matka, ani přes sklo na balkoně, a tak umře sám. A ona zešílí.

– Prostý příběh

O: Povídka je to o ženě, která pláče, že jí  vzali syna. Manžel ho poslal do internátu, pak si našel dívku a odstěhoval se k jejim rodičům, málo za ní jezdil, ona se cítila hrozně sama, on byl jejím vším… I manžel jí zemřel.

Advertisements

One thought on “Maupassant: V rodině a jiné povídky

  1. Pingback: Povídky |

Co na srdci, to v prstech

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s