Literatura · Povídkové antalogie

Guy de Maupassant: Zbabělec a jiné povídky

 

Anotace:

Soubor povídek zachycujících na lidech devatenáctého století temné stránky lidské duše. Hrdinové povídek jsou vrazi, sebevrazi, zbabělci, lidé vnitřně rozvrácení, nespokojení sami se sebou, trpící křivdou, životním osudem nebo odporem k životu. Je zde např. dívka vraždící nápadníka své sestry, kterého sama milovala, syn mstící se svým rodičům za neradostné mládí, rodiče vraždící děti, které se narodily nevítaně, otrlá matka, odmítající umírajícímu dítěti pohlazení ze strachu, aby se nenakazila apod.

Mé hodnocení knihy:

Netušila jsem, že je Maupassant tak dobrý povídkář :) Jeho povídky jsou velice originální, zajímavé, poutavé, nervy drásající a překvapivé :) Určitě doporučuji.

Velice přesně a dobře vystihuje psychiku lidí v nejrůznějších situacích.

Níže mám popsané jednovětné hodnocené plus (c) obsah.

Povídky: převážná většina je kraťoučká

H = hodnocení (moje)

O = (c) obsah

Zbabělec

H: Tato povídka je skvělým vystihnutím psychiky člověka, který má jít na souboj, který byl v dřívějších dobách tak známý.

O: Přestože hlavní hrdina vyzval sám svého soupeře na souboj, zbraň na zbraň, neubrání se strachu. Nastaví vysoké podmínky, aby dotyčný ustoupil, popadnou ho pochybnosti, co je to za člověka. Potkal ho ve společnosti, když se koukal na dámy, se kterými přišel, a kterým to vadilo. Poprosil ho, aby se na ně už nekoukal, ale odsekl mu, že se bude dívat kam chce.
Je nakonec tak vystrašený, ustoupit nemůže kvůli potupě, je v právu, co když ale za pár hodin bude mrtvý? Že si nakonec prostřelí hlavu přes soubojem.

– Boitelle

H: Tato povídka mě něčím zasáhla, je tragická přístup hlavního hrdiny i přístupem jeho rodičů a krásnou povahou vypravěčovy černošské přítelkyně.

O: Příběh je o muži, který se zamiloval do černošky. Přivezl ji rodičům, aby mu ji schválili – jinak si ji nevezme. Je opravdu úžasná. Milá, uvaří oběd, pomáhá se vším na zahradě i kolem zvířat, chytrá. Velice se snaží, aby zapůsobila. Maminka taky říká, že je to moc milé děvče, ale je až moc černé. Syn si ji nesmí vzít. Ona vložila snahu, ale ten syn ne. Nevzal si ji tedy. Vzal si poté jinou ženu a měl s ní 14 dětí, ale jen u té černošky měl pocit, že je v ráji, když se jí podíval do očí.

– Hautot otec a Hautot syn

H: Tato povídka je velice zajímavá svým určitým koloběhem :)

O: O otci Hautovi, který si prostřelí břicho při lovu a prosí syna, aby se postaral o jeho mylenku v Rouenu (jeho žena už dávno umřela). Splní tedy jeho slib a zjistí, že ta žena je velice milá a má syna, tedy jeho bratra. Otec za ní jezdil každý Čt, tak za ní také přijede v Čt a poté další Čt, aby s ní vyřídil pozůstalost, kterou připíše na syna. Od té doby k ní jezdívá zase on každý Čt, protože se cítí sám, vždy byl s otcem, možná že se stane i jeho milenkou, ale je to takový roztomilý koloběh, když pro něj měla nachystané jídlo jako pro otce, víno, Emilek tam běhal…

V rodině

H: Tato povídka je asi nejdelší, ale pointu jsem odhalila velmi brzo, protože jsem podobnou povídku nejspíš už četla. Ale je tam pěkně vykreslená postava manželky i trošku společnost.

O: Povídka je o rodině, kde v jednom patře domku bydlí manželka s mužem a dvěma dětmi a nad nimi matka, kterou ta manželka nemůže vystát, protože jí dělá naschvály. Jednou upadne a zemře, tak ji položí na postel a zapálí u ní svíčky. Muž stále pláče, ale žena ho donutí přenést skříň a hodiny, aby je nevzala jeho sestra, která přijede druhý den. Také k ní zve kamarádky, aby se na ni podívaly, její děti své kamarády. Potom jim dojdou svíce, tak vezmou dvě od ní, má pro ně jít dcerka, ale s hrůzou příběhne, že babička chodí po bytě. Neumřela totiž, jen upadla o toho smrtelného spánku. A vše slyšela. Sestra toho muže, která mezitím přijela, tedy nejspíš shrábne všechen její majetek za to, jak o ní manželka syna smýšlí, přestože se o ní tak dlouho starali.

– Paní Baptistová

H: Velice smutná povídka, která opravdu chytne svojí nespravedlností a neštěstím.

O: Povídka je o ženě, kterou jako dítě zneužíval sluha. Od té doby na sobě má jakýsi cejch. Nikdo se o ni nechce starat, rodiče jsou odměření, maminky utíkají se svými dětmi pryč, když k nim jde a nikdo ji skoro nezdraví. Až jeden přistěhovalec si ji vezme za ženu, jsou spolu velice šťastní, lidé se na ni usmívají když otěhotní, zvou ji do společnosti, jakoby vše bylo smazáno. Potom na závodech na ni však nějaký muž začne křičet jako na paní Baptistovou – tak jí dřív říkali, protože ten sluha se jmenoval Baptista – všichni si na ni ukazovali a koukali se, koho myslí atd. Celá nešťastná po cestě domů skočila z mostu a utopila se.
Toto vše vypráví dva muži třetímu, který se přidal k pohřebnímu průvodu bez kněží a bez možnosti obřadu v kostele s plačícím mužem v čele.

Zpověď

H: Tak tato povídka je opravdu silná. Jak na vás zapůsobí pointa, tak působí celá tato povídka.

O: Byly dvě sestry, Zuzana a Markéta. Zuzana si měla brát svého snoubence, ale ten týden před svatbou zemřel. Zařekla se, že si nikoho nevezme a taky, že nevzala. Její sestra Markéta plakala a taky se rozhodla, že si nikoho nevezme a bude žít se sestrou. Celý život byla jaksi nemocná a strádala, až na smrtelné posteli konečně mohla říct, co v sobě ceou dobu dusila. Ona totiž zabila toho jejího milého, když mu do jídla dala sklo. Milovala ho a nechtěla, aby měl ani jednu. Sama si vzala taky sklo, ale nezemřela, možná proto byla potom tak nemocná. Prosila sestru o odpuštění.
Smutné bylo, jak Zuzana vzpomínala na život, který spolu mohli krásný žít, na jejich první polibek, který byl i posledním, ale v poslední vteřině Markétina života jí odpustila.

Strýček Julius

H: Tato povídka je pěkně napsaná, ale pointou mě až tak nenadchla.

O: Povídka je o rodině, která stále doufá, že já přijdou peníze od strýčka Julia, který by za okradení své rodiny vyhoštěn do Ameriky, ale prý se mu tam vede dobře a pošle peníze. Deset let se neozval, ale upozorňoval je na to. Rodina je chudá a Julius je jejich jediná naděje na lepší život. Jednou si vyjedou na parníku, protože se mladší dcera zasnoubila. Tam je takový vandrák, který otvírá za pár peněz ústřice. Poznají v něm toho strýčka Julia, jejich jedinou spásu, neprozradí se mu, ale až na syna, který mu dá pětifrank, se zlobí, jaký je to ničema a jak je jejich sen zničen.
Vypravěč je právě ten syn, který od té doby dává všem bezdomovcům pětifrank.

– Hajný

H: Tenti příběh mě moc nechytnul, ale je pravda, že je vše opět bravurně vykresleno. Psychika a další věci.

O: Příběh je o hajném, který musel vypravěči sdělit, že jeho pomocník je pytlák, co nastrahuje oka po lese a chytá zvěř. Je to takový kluk, který má i zlý pohled. Protože mu hajný nařeže, podpálí dům, ve kterém všichni spí. Vypravěč naštěstí unikne, hajného probere výstřelem z pistole, ten skočí z okna dolů. Ale stará babička, která s nimi bydlela, v domě uhoří. Když hajný otevře stodolu, aby mohl utéct vypravěčův kůň, proklouzne mu pod nohama ten kluk. Popadne nabitou pušku a střelí ho do zad. K ránu s chroptěním umře. Vypravěč hajného obhajuje u soudu, a ten ho propustí.

– Samota

H: Tato povídka je spíše hodně filosofická a moc se mi líbila.

: Povídka o samotě, o tom, že i když se dva lidé milují, snaží se o spojení ducha, ducha nikdy nespojí. Každý je v duši stále sám. Druhý nemůže jiného nikdy pochopit, protože nikdy nevidí do jeho duše. A proto je sám, tak hlavní hrdina raději nikomu ni neříká a nemluví moc s lidmi, utápěn ve své samotě. Věčné samotě.

– Měsíční svit

H: Tuto povídku jsme četli ve škole, znovu jsem si ji číst nechtěla, jen vím, že mě nijak nenadchla. I když chápu, že to zvláštní je tam ta reakce otce.

Šimonův tatínek

H: Tato povídka je srdcervoucí, ale moc pěkná.

O: Povídka je o chlapci, který se chce zabít utopením, protože mu děti stále nadávají, že nemá tatínka. Zastihne ho však kovář a řekne mu, ať to nedělá. Chlapec na něm vyprosí, aby on byl jeho tatínek, a tak svolí. Kovář však ví, že jeho maminka si ho nevezme, protože se jednou spálila, když jí muž namluvil, že si ji vezme a nevzal, měla s ním však syna, toho malého chlapce. Trpěla tím, jak se o ní mluví a jak trpí její syn.
Chlapec mohl tedy říkat, že má otce, po čase se mu však začali zase smát, že to není jeho otec, když není s jeho maminkou.
A tak kovář za ní šel a ona nakonec svolila. Mohl tak tedy chlapci říct, jak se jmenuje celým jménem, a že každému, kdo se mu bude posmívat, dá co proto. A nikdo se mu už neposmíval, protože každý by chtěl mít tatínka, jako on.

Pěkně tam bylo řečeno, že ti chlapci, jejichž otcové byli alkoholici a tyrani, se tomu klukovi smáli, že otce nemá…

Z cest

H: Tuto povídku bych označila jako velice zajímavou, netypickou a něžnou.

O: Povídka je o ženě, která cestuje vlakem z Ruska do Francie, protože má špatné plíce. Sedne si k ní muž s krvácející rukou, lekne se, že ji chce okrást, ale posbírá její peníze, vrátí jí je a prosí ji, aby ho zachránila, jinak zemře. Pošle tedy domů sluhu a tohoto muže vydává za svého sluhu, má pro něj pas. Když se pak vrací do Ruska, až do své smrti je jí ten muž stále nablízku. Nikdy na ni nepromluví, protože si to přála, ale vždy, když odrhne záclonu pokoje, sedí na lavičce před jejím domem. Ne otravný, ale jako věrný pes, kterému zachránila život. Když umře, chce ji vidět a políbí jí ruku…a pak uteče pryč.

– Misti

H: Tato povídka mě až tak nenadchla svojí pointou ani dějem, ale líbilo se mi vykreslení hlavního hrdiny.

O: Hlavní hrdina je muž, který si vždy velie zamiluje manžela své milenky, vždy s ním udržuje přátelské styky i po tom, co se s jeho manželkou rozejdou, a tak si vytváří pevná přátelská pouta. Zrovna má jednu milenku, která věří na kartářky apod., proto si nechá vyložit karty. V bytě té kartářky ji zaujme vycpaný kocour a kartářka jí poví příběh, jak měla snoubence. Přišel k ní domů a její kocour Mouton mu vyškrábal oči, jak tu ženu miloval a chtěl ji pro sebe. Vyhodila ho z okna a on si přelomil páteř. A tak přišla o oba. Proto i jeho milenka odstranila svoji milovanou kočku Misti, pro jistotu.

– Šálí

H: Tuto povídku jsem četla jako poslední a hluboce mě dojala. Je z Bombaje a obsahem je velice působivá.

O: O Evropanovi, který plní úkol v Bombaji. Rádža s ním chodí na lov, posílá mu všechny možné dary a rozveselení, jednou také pět dívek – od 6 do 8 let. Hraje si s nimi a vypráví příběhy, ale s nejstarší Šalí se skutečně sblíží a spí s ní atd. Při odjezdu jí daruje krabičku, co mu dal rádža, a která se jí líbila. Když po dvou letech znovu přijede, sluha mu říká, že Šalí hodili po jeho odjezdu z věže do vody svázanou v pytli, že prý kradla, tu krabičku. Vysvětlovala, že jí tu krabičku dal, ale nevěřili ji. Muže popadla ohromná bolest.

– Skála alkounů

H: Tato povídka se mi až tak nelíbila ani dějem, ani pointou.

O: Povídka je o muži, který jde lovit alkouny se svými přáteli. Musí ojet druhý den domů, ale prosí ho, aby nejel. Vysvětlí jim, že má v kůlně mrtvolu svého švagra (nebo koho) a oni mu říkají, že ten snad den, dva počká… A tak tam zůstane.

– Křtiny

H: Tato povídka je celkem dojemná, dává náhled donitra kněze.

O: Povídka je o abbé, který mí bratra a křtí mu dítě. Houpe si ho na klíně, na oslavě pak jde do místnosti, kde je, a na polštáři pláče. On nikdy mít dítě nebude.

– Procházka

H: Jedna z těch depresivnějších povídek

O: O muži, který žije sám a jednoho dne si tu hroznou samotu uvědomí při procházce po Boloňském lesíku. Jak je sám, život za sebou, každý den stejný, naprosto neprožitý.

– Slečna Koketa

H: Tato povídka mě opravdu dostala.

O: Povídka o sluhovi, který si do domu svého pána přivedl fenu, která ale trvale hárala a spousta psů jim u domu štěkala. Štěňata topil, ale pak mu pán řekl, že se jí musí zbavit. Odvezl ji pryč, ale vrátila se. Tak ji utopil. Trpěl. Bylo to dojemné. Potom plaval v Seině o rok později a její mršina k němu doplavala. Přitom byl úplně jinde, našla si ho i tam. Zešílel.

– Sbohem

Další povídka plná strasti nad stářím, procitnutím, poznáním. Obsahem podobná povídce Konec.

– Idyla

H: Tato povídka je tím, co se v ní stane velmi zajímavá a kontroverzní.

O: O ženě, která si stěžuje po cestě vlakem, jak ji bolí prsa, je kojná a dítě už od ní nesálo dva dny. Muž jí pomůže, mléko jí vysaje a poděkuej, že dva dny nejedl. Jel do Paříže pro práci. Předtím před ním jedla celou hostinu.

Sluky

H: Tato povídka je o takovém selském nekňubovi, taková kontroverzní

O: O muži, do kterého se zamilovala a vzala si ho Kapka. Tak jí říkali, protože milovala alkohol a pro kapku alkoholu udělala vše. A protože byla vdaná, napadlo muže, že ji budou svádět. A spali s ní jak králíci, dokud je ten sedlák neobjevil ve stohu a neuškrtil ji. U soudu ho propustili, měl advokáta, který to vše vysvětlil pomocí jeho posunků, byl totiž němý.

– Šiml

H: Tato povídka je TAK dojemná! Protože je o zvířeti.

O: Povídka o koni, který už nebyl k ježdění, ale majitelé ho nechávali dožít, protože ho měli rádi. Svěřili mu chlapci, který na něj přenášel všechnu svoji zlost, že určitě ubírá i jemu jídlo, když ho krmí. Bil ho a pak ho nechal vyžrat kolem sebe kruh trávy, potom mu zkracoval provaz na pastvě, takže už na trávu nedosáhl, ale byla vlastně všude. A tak tam pošel. Když ho našli, nedivili se, byl přece starý.

– Moiron

H: Tato povídka má drsný děj.

O: Povídka je o muži, kterému zemřelo pět dětí. Je to učitel a postupně jeho oblíbenci začínají umírat. Zjistí se, že jim do bonbonů přidával sklo. Sprostí ho však viny, protože se knězi vyzpovídal, že je nevinný. Po letech ho však na smrtelném loži nalezne ten, co se ho zastal, kněz. On se mu vyzpovídá, že je zabil, protože si je Bůh bere, tak on mu ji takto vzal. Jako mu on zval jeho děti.

– Šílenec

H: Tak tahle povídka je hodně drsná…

O: O soudci, který zemřel. Byl vyhlášený svojí spravedlností atd. Našli však jeho deník, kde popisuje, jaký smysl má vražda. Že je to přirozené, začne být závislý na krvi, rozmačká ptáka, potom nechává lidi popravovat, aby viděl odpadnout tu hlavu a stříkat krev. Vyžívá se v pocitech, které má. Taky sám uškrtil kluka v lese… atd.

– Konec

H: Další povídka plná strasti nad stářím, procitnutím, poznáním…

O: Povídka o muži, který byl jako mladý strašně zamilovaný do jedné dívky. Dojde mu dopis od té ženy po 25 letech, ať ho navštíví. Jeho vzpomínky se setkaly s běloucí babičkou. Zavolala však dceru a to byla celá matka za mlada, mladičká. Ten muž dojde domů, myslí na ni a sám vidí, že i když je ještě šarmatní, je už starý.

– Křest

H: Další srdcervoucí povídka

O: O dítěti, které bylo křtěné nezodpovědnými lidmi. Podle tradice ho nesli nahé v tuhé zimě, dokud nedošel kněz. Potom ho tahali po hospodě a spali v příkopě, dítě zmrzlo, matka brzy zemřela, zůstala doma, byl u ná doktor, poporodní smrt.

– Vojáček

H: Tuto povídku jsem nejspíš zcela nepochopila (konec), ale jinak docela pravdivý, ale i obyčejná

O: O vojácích, kteří chodili vždy o svém volnu do lesa si posedět. Pak potkali dívku, ta jim dala mléko od krávy a oni jí donesli bonbony. Pak si kamarád bral volno i jindy a stalo se, že když si zase vyšli, zjistil jeho přítel, že s tou dívkou začal chodit a jeho si už nevšímají, ani mléko mu nedá. Když odchází zase pryč, ten kamarád ,,zrádce“ se naklání z mostu a spadne. Něco dole zahlédne, že přepadne, ale co to bylo, to řečeno nebylo (že by snad ten kamarád tu dívku zabil a on ji viděl plout v řece? nevím)

– Poustevník

H: Velmi dobrá povídka, opět zajímavý příběh :)

H: ZDE

– Vendeta

H: Docela drsná povídka o odplatě

O: Povídka o matce, které zabil jakýsi muž syna. Vyhledala ho, svoji fenu vycvičila na trhání lidí a nechala ho jí zabít.

– Vlk

H: Tato povídka se mi až tak nelíbila, trošku jak Twiligt :D

O: Povídka o velkém vlku, který ohrožoval okolí, zabil i bratra jednoho lovce, který po něm šel a pak ho vlastními rukama za trest uškrtil. Bratra i vlka odvezl na koni k ostatním.

– Na cestách

H: O muži, který posílá přítelkyni dopis o jedné události, o které slyšel. Dost smutné.

O: Událost se týkala dvou chlapců, kteří si hráli blízko studny, do které spadl tuším jejich učitel a i jeden ten chlapec. Učitel se utopil, ale chlapec se vynořil. Mladší ho držel, ale až do noci nikdo nepřicházel, takže ho už neudržel a musel ho pustit, jinak by tam asi spadl taky.

– Paní Hermetová

H: Tato povídka je o matce, která mi trošku připomíná mně samou v tom chování k nemocnému.

O: Povídka je o matce, jejíž syn umírá na neštovice (či co). Ona naříká a naříká, ale ne nad ním, ale nad sebou, že se snad nakazí. Ani v poslední vteřince za ním nechce jít, přestože je jeho matka, ani přes sklo na balkoně, a tak umře sám. A ona zešílí.

– Odloženec

H: Až docela vtipná povídka.

O: Povídka o muži, který si uvědomil, jak žije sám. Vydal se tedy za synem, o kterém věděl, ale nikdy ho neviděl, občas mu poslal hodně peněz a slyšel, že je to učený pán. Doma měli nepořádek, spousta harampádí, manželka rozjívená, děti křičící Tátó, česnekové a jižanské. Utekl před tím a už je nechtěl vidět.

– Rez

H: Také docela vtipná povídka, která se zaobírá choulostivým tématem, které je aktuální i dnes

O: Povídka o muži, který miluje lov a potká ženu, která také. Loví spolu a on cítí, že by spolu mohli žít. Odjede na týden do Francie a když se vrátí, už ji nechce vidět. Později příteli vysvětluje, že má takový choulostivý problém, snažil se u ve Francii vyřešit, ale stále ne a ne…a takového by ho žena nechtěla, vždyť by ji nedovedl uspokojit. Přítel se tomu směje a jeho manželka mu vytkne, že on se taky nemá moc co smát.

– Babiččiny rady

H: Pěkná povídka s rozhovorem o manželství dnes a dřív.

O: Rozhovor s babičkou a vnučkou, kdy babička nadává, jak se dnes dívky berou jen pro peníze a postavení, jak mají jen jednoho manžela, a i když s ním nejsou šťastné, jsou s ním. Za jejich dob musel mít každý milence a milenku, miloval a pro lásku žil…ale teď.

– Dopisy

H: Opět povídka srovnávající pohled na různé věci svou lidí.

O: Neteř píše tetičce o tom, jací jsou muži hulváti, jak si před ní dal muž ve vlaku nohy na stoličku apod. Tetička, o hodně starší, jí vysvětlila, že to nejsou hulváti a dala dostatečné vysvětlení – ve smyslu, jaké jsou ženy. Klepny, taškaří se apod. I situace, ve kterých se žena rozčílí a muž je klidný.

– Mrtvá

H: Tato povídka je trošku mysteriózní a opravdu zajímavá.

O: Povídka o muži, který šíleně miloval jednu dámu, která zemřela. Chtěl ji naposled vidět, a tak zašel na hřbitov. Schoval se tam a v noci hledal její hrob. Nemohl ho najít a tu se stalo něco strašidelného – začaly se otvírat hroby, mrtvoly lezly ven a přepisovaly si náhrobky. Stálo tam Milující otec, přepsal to na Bil svoji ženu i děti… pravdu. Našel hrob své milované a ta přepsala náhrobek na: Šla jsem podvést svého milence a po cestě jsem nastydla a zemřela (nebo tak nějak).

– Malé drama

H: Smutná povídka, která padne i na dnešek.

O: Povídka o matce, která milovala svého syna, ale manžel jí ho poslala na studia a viděla ho jen 4x do roka. Jezdila za ním později tam, kde bydlel, ale nerad ji viděl, že se k němu chová moc mateřsky. Pak se odstěhoval k rodičům jeho manželky, tak ta matka lkala, že mají jejího syna, že je to její synáček, ale vůbec si ho neužila. O lásce matky ke svému dítěti a dítěte k matce.

– Odpuštění

H: Tato povídk dovede člověka rozčílit tím, co se v ní odehrává. Kritika společnosti

O: Tato povídka je o ženě, která velice milovala svého manžela. A důvěřovala mu. Pak se dozvěděla, že má milenku. Vše mu na rovinu řekla a on jí vysvětlil, že je to jen jeho přítelkyně. Zašli za ní a jeho žena se s ní velice spřátelila. Dokonce se přestěhovala do stejného domu a staly se z nich velké přítelkyně. Potom však umírala a na smrtelné lože si zavolala jen toho manžela se slovy důvěrnými v dopise a jeho žena procitla. Odpustila jim, milenka zemřela a žena manželovi řekla, že budou jen přátelé (což na tu dobu bylo určitě nevídané).

– Dítě

H: Tato povídka je srdcervoucí.

O: Povídka o muži, který se zamiloval a oženil a kvůli té ženě opustil a ignoroval svoji milenku. Po roce mu dojde dopis od lékaře, ať okamžitě přijde, že porodila dítě a umírá a chce ho naposled vidět. Slibuje mu, že to dítě je jeho. Tak si ho vezme, své ženě vše poví a ta se rozhodne, že si dítě nechají.

– Otec

H: Docela pěkná povídka, až tak smutně na mě nedolehla.

O: Povídka o muži, který měl přítelkyni a ta s ním čekala dítě. Když se to dozvěděl, beze slova ji opustil. Po pár letech ji jako osamělý muž potkal v Bolognském lesíku. Když ho viděla, utekla. Za ruce vedla dvě děti. Velice toužil aspoň obejmout svého syna, tak napsal dopis jejímu manželovi, který mu to dovolil. Objal ho a pak utekl jako zloděj.

– Vrak

H: Tato povídka je zajímavá, ale opět trošku depresivní

O: ZDE

– Rozálie Prudentová

H: Tato povídka mě dojala.

O: Povídka o služce, která čekala dítě. Rozhodla se, že si je nechá, i když potom bude muset odejít. U soudu se řeší, proč to dítě zabila. Našli je v záhoně (nebo kde) a žalovali páni domu. Vysvětlila, že porodila děti dvě a věděla, že dvě neuživí a nemůže si je nechat, proto je zabila. Popisovala tak pěkně, jak si je chtěla nechat a jak ten čin provedla (udusila pošltářem), že byla zproštěna viny.

– Modelka

H: Docela drastická povídka.

O: O modelce, která svému milenci stále něco vyčítala a hašteřila se s ním. Tak se s ní rozešel, ale ona řekla, že jestli to udělá, zabije se. Řekl, ať se klidně zabije a ona skočila z okna. Obě nohy měla zlomené a už nikdy nemohla chodit. Jeho to tak dojalo, že si ji vzal a miloval.

– Slečna Perla

H: Pěkná, ale trošku smutná povídka.

O: ZDE

– Štěstí

H: Pěkná povídka.

O: Povídka o muži, který na Korsice objeví starý pár. Žena mu řekne své jméno a on pozná, že je z Francie (nebo odkud), dívka, která utekla s vojákem a zůstala s ním. Žili prostě, ale potvrdila mu, že byla velice šťastná, přestože žila skromně a nevýrazně.

– Vdova

H: Velice smutná povídka s lidmi se zajímavým charakterem.

O:  Povídka o jednom rodu mužů, kteří po několik generací milovali až za hrob. Pro svoji lásku udělali vše a z lásky se zabíjeli. Jeden třináctiletý chlapec se taky zamiloval, vyslechl historky o svém rodě, ale ostatní nebrali na velkou váhu, že je zamilovaný. Dokud se kvůli té slečně neoběsil na stromě a ta kvůli němu až do konce života zůstala vdovo, přestože v té době byla už zasnoubená.

– Berta

H: Další z povídek na vážné téma, zajímavá.

O: Povídka o postižené dívce, kterou její doktor snažil aspoň trošku něčemu naučit. Naučil ji v určitou hodinu čekat na jídlo. Potom si vzala jednoho muže, což chtěla rodina. Prý, když žena porodí dítě, rozjasní se jí mysl, stávalo se to. Zamilovala se do něj a upnula se na něj místo jídla. On byl však proutník a po čase se moc nevracel domů, ale ona ho den co den čekala a skučela, hodiny znala. Tak jí doktor hodiny vzal a nutil ji se odnaučit to málo, čemu ji naučil, muže vyplatili a poslali pryč. Ten si žil jako v bavlnce a flámoval.

– Královna Hortensie

H: O staré umírající ženě. Moc mě to nenadchlo.

O: O staré ženě, která umírala. Sešla se celá rodina, kterou dlouho neviděla, protože byla spíš jak muž, lovila a byla velice samostatná a ničí pomoc nechtěla. V poslední vteřině života křičela, že nechce umřít, a poté umřela.

– Objev

H: Tato povídka je krutá k ženám :)

O: Povídka o muži, co se zamiloval do Angličanky, protože úžasně komolila jeho jazyk. M. vykresluje, jak krásně žvatlá, jak je jak jeho hračka atd. Vzal si ji a po čase se vztekal, že ji nějaká učitelka angličtiny naučila jen přihlouplé fráze, které už říkala dobře, když jí pořídil učitele.

Zde je několik povídek k přečtení

Reklamy

One thought on “Guy de Maupassant: Zbabělec a jiné povídky

  1. Pingback: Povídky |

Co na srdci, to v prstech

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s