Filmy

Noční vlak do Lisabonu (Night Train to Lisbon, 2013)

Nedávno jsem se sama sebe ptala, jak na lidi může působit, když čtou o hrdinovi, kterému by se většina lidí a třeba ani oni sami nemohli podobat (napadlo mě to při čtení Reportáže psané na oprátce v cenzurované verzi). Vyskytnou-li se před podobnými výzvami, otázkami, rozhodnutími nebo strastmi, můžou cítit vinu, že se s nimi nedokázali vypořádat… Continue reading Noční vlak do Lisabonu (Night Train to Lisbon, 2013)

fotografie

Radost z tvorby: Bohdan Holomíček a jeho deníkové záznamy

Nastal čas, abych napsala o druhém fotografovi, který mě velice obohatil. Josef Koudelka mě oslovil především nekompromisním přístupem, kompozicemi fotek a jeho osobitým viděním. Bohdan Holomíček je označován za kronikáře své doby, přestože se nenechal svázat žádnými kategoriemi. Netvoří ani dokument, ani reportáž, on jen soustavně, intenzivně a živelně mapuje své dny. Vše, co ho… Continue reading Radost z tvorby: Bohdan Holomíček a jeho deníkové záznamy

fotografie

Osobnost fotografie: Josef Koudelka

Od té doby, co se zabývám víc i teorií fotografie než samotnou praxí, jsem narazila na nespočet vynikajících fotografů. Josefem Koudelkou bych ráda začala výčet svých srdečních fotografů, protože kromě jeho tvorby mě velmi zaujal i jako osobnost. Vycházím z knihy Josef Koudelka nakladatelství Torst (k němu samotnému napíšu také článek) s předmluvou Anny Fárové,… Continue reading Osobnost fotografie: Josef Koudelka

fotografie · Literatura

Obraz jako dialog s časem

Nejen milovníkům fotografie by se jistě líbil Obraz jako dialog s časem. Převážnou část knihy sice tvoří fotografie, ale Ludvík a Alexander Baranovi ji pojímají jako obraz, najdeme zde tak souvislosti s výtvarným uměním, s mýty, filosofickými kořeny atd. Musím přiznat, že místy se mi obsah zdál zavádějící – příliš obecný, příliš rozsáhlý, ale celkově mi kniha přinesla… Continue reading Obraz jako dialog s časem

fotografie · Literatura

Josef Kroutvar: Fotografie jako mýtus

(pocta černobílé fotografii a jejím tvůrcům) Svěží kniha. Nejedná se o plytký popis života fotografů a nějaká písmenka o jejich tvorbě, díky autorově bohaté slovní zásobě člověk vidí pražské uličky a pražské periferie, cítí kouzlo Žižkova i syrovost Sovince. Pochopí proměnu měst i vesnic za komunismu, a tedy čím byli fotografové uhranuti, o čem se… Continue reading Josef Kroutvar: Fotografie jako mýtus

fotografie · Literatura

Josef Sudek: O sobě

Josefa Sudka vám představovat nebudu, ale z našich končin je jedním z nejznámějších a neuznávanějších fotografů ve světě. O Sudkovi jsem toho už hodně věděla, má představa byla: fotograf bez ruky s ošuntěným oblečením, který vysedává na koncertech filharmonie a miluje hudbu, milý, vyhledávaný, ale přátelství nenavazuje okamžitě, poté je to ale přátelství upřímné. Fotograf zátiší svého okna,… Continue reading Josef Sudek: O sobě